mluvení, sobě vzácně oblíbiti ráčíte a oblíbíte, důvěřuji. 0 posvícení pro špás může se zpívat: Laštovička švitoří, v Vostřešanech hovoří. Posvícení, posvícení! U každýho hus zvoní. Šenkýř si dnes hledí zisku, nebude smáčet pysku Káčo nalej! Mando nalej! Muziko hosti svolej! Pane Kryštofe Štěpánku, nalej vína skleničku. Zdraví Jemnost' Pána faráře, dodávej kuráže, hostům služ jako páže. Budou-li se dnes práti, hleďte je všechny .pobrati, do '-trestu a do klády dejte, pane Rychtáři. Důstojně velebný Pán. přijel na posvícení k nám pan farář z Lychmburka dosti zdaleka. Sluší mu česť veliká! Jak pak ho přivítáme, že sem přijel, uctíme, když se sejdeme, na moldánky pískejme, Vivat mu zazpívejme! Od Boha jest požehnán, velmi zasloužilý Pán, důstojně velebný, vysoce učený. Pan farář mikolovský (f. č. Jos. Tad. Kašpar), náš duchovní tatíčku, líbám tvoji ručičku, dlouhé panování, vinšované zdraví dej rau Pán Bůh na zemí. Jemnosť mladej pan Páter, vím, že tomu rád bude, když uhlídá, se podívá, jak laštovička zpívá. Vím, že pan Štěpánek dnes nosí piva džbánek; hostům slouží, nic netouží, jak se líbí, poslouží. Pan Jan bude dnes vesel, sklidil všecko, eo zasel; zazpívá si a zahrá si, oč že nechybím asi. Vítr dnes Malošánka, (?) vím že mladej Koudelka má novy kalhoty, vymazaný boly, zanechá dnes roboty. Co pak Vosáhlo strejček má dnes novej klobouček, novy střevíce, půjde ? muzice. Posvícení tomu chce. Dobry dříví kolářům a obruče bednářům, kolář konvičku dělá, šenkýři, nalej piva! Bude mysl veselá. Švec potřebuje nože a krejčí ostry nuže, když krájí kůže. Ševcová pomůže táhnout zubama kůže. Již k Radoušovi půjdu, tam salátu dostanu. Chuť si spravím a napravím, jinších se hostí zbavím. Nejní píseň ? urážce, posvícení tomu chce, dobrá mysl s veselostí obveseluje hostí Amen. Složeno roku toho, když bylo salátu mnoho. Že ale pan kantor Mikolovský s svým pobožným zpíváním obveselovati neopomine, nicméně, že i zpěv této laštovičky bude přijat, těší se a zůstává poslušný služebník

G. Z. Plátěný.

? ráčíme-li z města Luze po silnici na jih ? Novým Hradům, přijdeme asi za půl hodiny ku vesnici Bílému Koni, jež celá v zeleni stromů se ukrývá. Poblíže této vesnice na levé straně úplně mezi polem spatříme neveliký pahorecek. To jest Žižkův stůl. Jest to travou porostlý násyp, asi 7 m. široký a metr vysoký. Kolem něho vysázeli hospodáři švestkové stromy. Kdo kráčí po silnici od Lnže ? Bílému Koni, každý