Ti, kteří studnu znali, vedeli, kde by as vhodný řebřík byl k dostání, běželi k sousedovi Svobodovi. Mezi tím sbíhali se zvědavci se všech stran a čeledín vida, že první horlivci již se řebříkem od Svobodu vycházejí, nahlédne rychle do studně a vzkřikne: „Už je pozdě! Právě se potopil." — Obrátiv se spěchá ? Trnkovům. Celé shromáždění jako jedněmi ústy volá však za ním: „Kdo pak se to přece utopil?"

čeledín jsa již blízko dvířek u dvora hospodářova, vzkřikne z plných plic: April! a utíká do statku.

Mnozí, poznavše podvod, svou důmyslností, někdy svou zlomyslností a škodolibostí vše s hojnými úroky odplatili. Nepodařilo-li se jim to hned, ponechalo se to k roku budoucímu.

Dne 1. dubna bývalo obvyklé posílání: ke kupci pro komáří sádlo neb mast, pro račí lůj neb krev, pro tolarové neb dukátové semínko, do mlýna pro mozek z „běhouna", pro srst z pemrlice, k hodináři pro závaží od slunečních hodin, ? sousedovi pro obecní tok (sýto), nebo obecní nůžky, pro hoblík na cihly, ? sousedce pro formu na knedlíky, pro míru na trpalky (moučné jídlo), pro tuk z motovidla, ku kostelníkovi pro hlas z klíče od kostela a j.

Posílání jednotlivců za ves, aby podívali se na tlupu cikánů, na převrácený vůz s hrnčířským nádobím, na jelena neb srnce v tyčkovém plotě za parohy vězícího a pod. často se vydařilo.

Aby se 1. dubna více lidí ze stavení vylákalo, o to postaral se vždy některý šprýmař. Ráno vyskytla se na hřebene některé chaloupky sousedčina přeslice neb sousedova obřeznice, na kovárně za komínem stolice s nástroji a stoličkami k podkovávání neb „brusnice" (točicí brus), na některé stodole sáně neb i celý spodek vozu, na lípě na návsi veliká klec pro homolky s kočkami ze sousedství; ve statku N. čnělo z komína dlouhé bidlo s víškem; v chalupě R. dlouho do dne bylo jako po vymření; zdálo se jim sice, že se již dost vyspali, avšak posud tmavá noc —- všecka okna byla celá papírem zalepená.

Kdož pak by se ubránil smíchu, vida ty a podobné věci na místech neobvyklých, jakož i rozpaky a nesnáze osob, které jindy dosti ráznosti jevily ?

Když první andělé protivili se Tvůrci svému a byli ho neposlušní, svrhl je prý Pán s nebe a tu stala se s těmito zavrženými tvory veliká změna. Pod těmi, kdož nejvíce proti Bohu svému se vzbouřili, otevřela prý se země, oni spadli do její propastí a stali se ďábly. Jiní spadli do skalních propastí, jeskyň a slují a proměnili se v ohyzdné trpaslíky ôili horničky, skalní mužíky, jiní zase octli se v hlubokých