o naše umělecké a duševní statky, kteří nás vyčerpávali, ale zásadně umlčovali. Byli jsme v ohledu kulturním považováni za národ bezcenný, nikdo u nás nic nehledal, ba ani si nevzal času naše kraje navštíviti.

Nedivme se tedy, že teprve v posledních letech jsme se ozvali a řekli: My jsme byli zároveň s ostatními současníky národem kulturně-vyspělým, svérázným. A dnes skutečně přehluboce toho želeti musíme, že-nemáme po ruce onen bohatý materiál umělecké tvorby našich předků,, abychom na základě těchto dokumentů vyvrátili smělá a nepravdivá tvrzení našich nepřátel a abychom na základe živých příkladů tvořili dále na. vlastních svérázných podkladech, odhodili od sebe veškeré cizí živly, jež během století do našeho národa cizopasně se vetřely. Očisfaie se, buďme svými ve všem a všude, neopičme se po druhých.

Kde jindy býval svěží, pestrý květ, dnes najdeš zaschlý pahýl . . . Ale vzdor všem nepříznivým okolnostem nebylo všecko vyhlazeno a ztraceno, co lid za starodávna tvořil. Jenom té hluboké úctň našeho lidu k' památkám svých předků máme co děkovati, že se zachovalo podnes tolik cenného a vzácného materiálu, který je dostatečným na konstatování oněch fakt, jež nám až podnes dějiny umění upíraly.

Nadejde snad již brzy doba, kdy budeme psáti dějiny lidového umění. Máme k tomu právo, materiál sám nás k tomu nutí, neboť pro svou vzácnost a původnost tvoří samostatný celek a svérázný oddíl originální tvorby, zcela individuální, od druhých ve všem znamenitě se lišící. Abychom však k tomu epochálnímu uměleckému dílu dospěti mohli, nutn.o sesbírati, upraviti a seřaditi všecek materiál. Zavrhoval jsem vždy publikace úlomkovité, protože byly předčasné, nedokonalé. Nesouhlasil jsem se-suggerovanou symbolikou a smyšlenkami -mnohými vybájenými fantasticky. Naše památky nechť jsou zpracovány na základě vědeckém a na základě-srovnávacím s druhými tvorbami jiných národů slovanských, s nimiž máme nepopiratelnou příbuznost a mnohou shodu, i pak ve srovnání s celkovým vývojem kulturním vůbec, zvláště se západoevropským. A čím více materiálu bude pohromadě, čím více bude vyčerpán každý obor této lidové umělecké práce, tím dokonalejší i snadnější bude práce odborníků.

Za tím cílem, abych co možná nejvíce zachránil, dal jsem se na. ioulky národopisné a putuji již tak po čtvrt století. Měl jsem zprvu obtíže Měl jsem oči a neviděl jsem Cvikem se oko přizpůsobilo a pá-iravosti mé sotva kde co ušlo. Lid náš skutečně nevážil si starých věcí,, byl rád, že se mu něco za ně nabídlo. Ovšem cena během let stoupla,. co se narojilo všude sběratelů a překupníků všelijakého braku. Kdo dříve chodil, více a laciněji nasbíral. Mám jen tu zásluhu, že jsem zavčas zachránil a uchoval, co mohlo se vůbec zlraliti a zničiti

Známí hadrláci odnesli po fůrách pravých skvostů do židovských hadroven, kde se všecko zničilo. Má pozornost tedy zavedla mne do smrdulýeh, odporně páchnoucích jizeb hadroven. Tam bývaly ohromné pytle hader, celé kupy smíšeného zboží, které se třídilo. Plátěné zvlášťj.