Poněvadž se dívky kupovaly jako jiné zboží, musely během doby vzniknouti trhy na ně. 0 takových se zmiňuje již Herodot v Babylonu a dokázány i dle původních klínových nápisů.') Byly to svátky, které měly k tomu přispívati, aby se zastavily všeliké válečné podniky mezi dvěma sousedními kmeny, jež se pravidelné nalézaly v krutém nepřátelství. Poskytována příležitost, aby se vyměňovaly plodiny a průmyslové-výrobky, zároveň g tím umlouvány sňatky, které měly ráz koupě nevěsty, dle čehož i trhy sé pojmenovaly. Podobné schůze lidu se pořádaly po celé severní části polouostrova balkánského, jak výslovně podotýká Pom-ponius Mela o Thracích. Coliěres líčí, jak v Itálii dospělé dívky se shromažďovaly na náměstí, kde je obklíčily zástupy lidí a vyvolavač je odevzdával nejvíce podávajícímu. 2)

V Rumunské Transylvánii bývalé dívčí trhy se proměnily v selské svátky, které se zachovávají dosud na výšině Gačné, a zajímavý jejich popis vyplňuje celý odstavec spisu Marianova.3)

V krajině Halmagy dosud se pořádá tak zvaný trh polibků; všechny v roce provdané mladé ženy se shromažďují v určily den na trii, oblečeny ve; svá svatební roucha, a líbají všechny muže, které na cestě potkávají. Za to jim dává každý nějaký dárek. 4)

Podobně bývá na úbočí Grainy v Karpatách na sv. Petra a Pavla, v Sedmihradsku v Kalinyasze Tövisi nad Maruší, v Recei nad Alutou,. u Rumunů na úpatí Biharu.

Na podobný obyčej koupě děvčat poukazuje i zvyk, že při svatbě v Acba-Čelebijsku, Dan,dersku i jinde chodí nevešla, líbá všem přítomným ruku a za to dostane jistý peněžitý dárek.

Mezi Malorusy v severovýchodním cípu Uher byly obvyklé trhv pro-nevěsty ještě koncem minulého a počátkem nynějšího století v Krásném Brodě. Popis jejich je se zajímavými podrobnostmi uchován v cestopise M. Bruna.5),

Též ukrajinští Malorusové mívali týž obyčej v Mežiboži a Kru-pině. 6)

Gas pro svatby jest mimo posty téměř po celý rok volný, ale naskýtají se při tom značné odchylky. Dle Jastrebova ") v Debrsku se děje zasnoubení na den sv. Petra a Pavla (29. června) a rovněž připadá na tento svátek svatba. Kdo byl tedy zasnouben, musí čekati celý rok, aby mu byl sňatek slavnostně požehnán. Vysvětlení tohoto zvyku podává Cě-