Velecenný Příteli!

Teprv 6. t. na. a r. jsem list Váš laskavý obdržel a radostí nevýslovnou četl. Z Hradce jsem až potud žádné psaní neobdržel. Odpusťte, že nemohu sám do Prahy přijíti, a to za příčinou peněz k postěhování mám; však ale žádné jsem nikde obdržeti nemohl, nobrž čekati musím. Hleďte, abych Vás tam zastihnouti a s Vámi přátelsky porokovati mohl. JMávěstí jsem zběžné vyhotovil, cenu doň postavte. Jsem se vším spokojen. Jen že jste mně knihu s krátkým (i) poznamenati ráčili, což jedno jest, ale přece raději mám knihu od kněze s dlouhým (í), jako Dobrovský ve svém slovníku má. Mé příjmení »Grolmus« nepochází od německého, nýbrž od slovanského krol, krolis, král od káráni; pročež pr. K vsaďte, nebo ani příjmením Němci podoben býti nechci. Toto jméno kořenů v Šlezích až podnes hojně se nachází. Toho synka Vám posílám, jest chování, umění a schopnosti plný. Knihy mně všecky dobře váže sám od sebe učený. Porokujte s ním a zkusíte ho, a poznáte, jak se Vám líbiti bude; od učení zaplatí. Pište, kdy bych měl do Prahy přijíti,

po něm

Vašemu

ochotnému a přímému

V. Krolmusovi. Na Křesejně d. 7. října 1829'.

Zběžně.

Všechněm mně poroučena učiňte.

Až přijedu do Prahy, tak dojdu k pt. P. biskupovi Pištkovi strany dedikací, neb račte s mým jménem, není-li dosti času, k p. biskupu dojíti. Jen brzo návěstí račte nám poslati, abychom mohli něco peněz sesbírati.

U vší vážnosti přináším nového roku Našemu veleslavnému Museum můj vlastní rukopis, totiž:

I. Příběh Ježíše Krista v ebrejském jazyku ode mne jako boho-mluvce léta Páně sepsaný. Myslím, že by v mojí knihovně ku ztrátě přijíti mohl, tedy ať jest tam, kde od ohně zachráněn a na věčné časy zachován býti může.

II. Francký pamětní peníz pod názvem: »Monneron fréres nego-cians ä Paris 1792 « Medaile de confiance de cinq-sols remboursable en assignats de 80'- et au dessus. — L'an IV. de la liberté atd.

III. Napotom posílá pt. Milostpán František Hav. R03I, plnomocník Pátecký nad Ohrou, 4 měděné penízky.

Dáno v Křesejně při Ohři dne 10. ledna 1830.