Pozoruhodný jsou odchylky ve skloněních. Jméno učitel skloňuje se dle starého anděl ovšem s úchylkami:

Naproti tomu jiná jména na el ukončená, spadající pod vzorec holub, skloňují se zde dle muž. Hlavně jsou lo jména rodová:

Hýbl—Hýble, Klacl —Klacle, Pirkl—Pirkle. Garel má opět Garla. Ze jmen obecných přísluší sem uzel—uzle, rnazel—mazele (mazlík), chochol—-chochole, uhel—uhle. Kozel má kozla, ale v 5 pádu kozele: »Kozele, hoři!« (t. j pas se!). Dětský posměšek je: »Kozele inééé!«

Také topol sem spadá a skloňuje se vůbec takto :

Akkusativ živých bytostí mužsk. rodu, jejž na př. kolem Nového Strašecí správně lid tvoří, zde jako na mnoha jiných místech chybným jest: znám kapři, raci a p. Tomu jest již ucho znatele poněkud přivyklé. Ale což jest to vše proti pamickým*) genitivům:

Tam se říká: Viděl mnoho vojáců, kluců, raců. Máme maso z bejců. Nadal mu lúupáců.

Mnohá ženská jména na a nabývají zde tvaru úzkého a skloňují se dle země: kašně (kašna), pazderně (pazderna), drtárně, myslivárně (myslivna), kovárně, Barče,**) Anče; u kašni, pazderní, drtárni atd.; 5. pád Barče! Anče! 7. pád kašněj, pazderněj, Barčej.

Místo matka říká se v rodině všeobecně m a m a a takto se skloňuje-: