str. 68
Povídky z okolí bysíerského.
Podává Ignác Hošek.
1. Vo rohozenským Turečkoj.1) en Turecek šel z Jimramova2) s Findejsem z Byslrýho. Sli přes panskéj les tou steškou,3) jak se vod Nedvězíčka chodí. Dyš přišli k rybníku Jerkovýmu, povídá mu Findejs: »Tady se fčerá jeden utopil.< Turecek mu povídal: »Chceš vědět, proce4) utopil? Ale nesmis5) se bát.« Vytách knížku ä začal říkat. Vyrazil maléj chlapec z vody. Turecek se ho ptal: sProci6) utopil fčerá toho?« »Byla mu ta smrt souzená, já sem k ňom mněl právo, a došel mu jeho cíl života.« A skočil do vody, a ty7) šli pryč.
To vypravoval mynář Ant. Moravec z mlejna v Hamřích.
2. Vo Hopoj.
Ten Hop byl vrchním na našem panství. Von si koupil grunt v Hart-manících a po smrti chodil na ten grunt se dívat. Lidi se ho ptali, kam de, a von povídá: tam. Von přestrčil sády8) a proto nemněl po smrti pokoj. Dyž sády zas dali na místo, pak přestal chodit.
To vypravoval ten saméj.
3. Vo voběšencoj.
Tak von ten voběšenec byl rodič z Bělej. Von se voběsil na štyr-dvorskejch polnostích. Dyž ho semka přivezli, tak voní jako že to bylo na naší kolátuře, že ho tady musí na křenově přijmout. Byl nejakéj Kukla ponocnejm, von ale nechal po mněstečku sezvat sousedi,9) a my abysme to nedovolili. Dyž nás _fšecky vobešli, tak sme my šli na fáru k panu falářoj. Pan falář nám povídá tak: »Milý děti, já préj vám ;inačí radu nemůžu dat, jaký my zákony máme vydaný, tak my je musíme vám po-vědít, dyž je nevíte.« — »My préj žádný zákony nechcem, abysme tady na krchově voběšenca mněli.« Von juž voběšenec byl tu v Bystrým, jen ho na krchov zahrabat. »Pro Boha věčnýho, co máme tetkéj dělat?« Ne-keréj šel vot kolářa, nekeréj šel vot kovářa, tak lidi fšecky se tam scházeli, a sme proti tomu jednali. Já sem stál na faře s kuchařkou u kamen, já sem nemluvil. Milí braši, tetkéj voní voběšenca vzali a na krchově ho zař
1) Srovnati: Český Lid, r. V., č. 1., str. 77. — 2) Souhláska i před i vyslovuje se velmi slabě, tak že často není j před i ani slyšeti.— 3) T. j. stezkou.— *) T. j. proč se, V rychlé mluvě splývá c s následujícím s v e. — 5) V rychlé mluvě méní se š před s v s — 6) T. j. proč jsi. — ') Nom. mu. č. rodu muž. zájmena ten zní ty.— 8) Sada. = mezník, — 9) Místo aceusativu mi. č. klade se nominativ.
|
