Předchozí 0111 Následující
str. 101

Písmák Jos. Procházka.

@P@Doplněk ke článku Dra. Jos. Kalouska. Podává rolník v Borové Tobiáš Macek

Doplněk ke článku Dra. Jos. Kalouska. Podává rolník v Borové@A@Tobiáš Macek

Rolnicko čtenářská Beseda ve Sloupnici doplnila letos ve své knihovně scházející ročníky »Čes. Lidu«. Již dříve tam měli ročník V., v kterém jsem četl dodatek o Jos. Procházkovi, českém písmáku, a tam byo také odkázáno na delší článek o témž Procházkovi ve IV. roc. Čes. Lidu. Nyní po doplnění všech ročníků jsem článek ten ve zmíněném IV. roč. si vyhledal a na str. 214 a sld. obšírnější zprávu o Jos. Procházkovi našel, a po přečtení článku toho mohu podati ještě některé vysvětlivky a doplňky.

Na sir. 217 zm. ročníku řádek 20. a násl. jest řečeno, že často v seznamech Procházkových jsou poznamenány knihy nedostatečně, tak že se neví, která kniha se míní, a že jest takový nejistý případ označen otazníkem (?). Mně jest dobře známo, jak se ty knihy u lidu zkráceně nazývaly. Tak jest označena na str. 218 kniha Putování svatých. Jest to knihu, která má titul Ilinerarium saerae scripturae: To jest Putování svatých, na všecku svatou Biblí obojího zákona, v Praze 1592.

Tu knihu, kterou měl Jos. Procházka, mám já sám, ne snad takovou, nýbiž od něho samého, kterou c-n měl. Jest ještě také to zvlášlní, že jsem těch knih Putování sv. viděl už několik a všecky mřly tisk map a erbu pouze černý a jen v té mé knize jsou mapy a erby tištěny v barvách. Není to od někoho nabarvené, nýbrž jest to původně tištěné. Na vyobrazení chrámu Jeruzalémského byla střecha tištěna zlntpm, což ještě dosud trochu znát. Také jsem se dozvěděl někde, že při vydávání 1ó knihy bylo dvoje vydání, jedno pro lid obecný a druhé pro hrabata a zámožnější třídu, a tato má kniha jest právě z tcho lepšího' vydání.

Na str. 218 řádek 20. shora jest zase uvedena otazníkem kniha »Křesťanka« a přidáno : snad od Retligové. Křesťanka se říkalo knize, která má tento titul Jana Arndta: O pravém a falešném křesťanství. Měl jsem ji též jedenkrát v rukou a takovou měl jeden občan v Horkách u G. Heřmanic, tuším, že se jmenoval ten občan Zaleský. Zemřel a nevím, kdo ji má nyní.

Na str. 219 jest uvedena kniha Druliá apologie, jest to : stavův českých 1618. Tu opět od Jos. Procházky má Václ. Honsa, rolník v Bě-stovicích u Chocně čís. domu 40. Je na ní původní vazba kožená v bílém safianu, na desce vyraženo: 1620 a písmena: I. F. Z. a na hřbetě: De statibus Boěmia sub utraque specie Apologia. Jak k ní p. Honsa přišel?


Předchozí   Následující