Provésti dá se snadno za pomoci mládeže. Představujeme si to tak, že učitel, seznámiv žáky s účelem, připomene jim před svátky, aby zapamatovali si, co míti budou k večeři o štědrém dnu, i názvy pokrmů těch. Dívky nechť se pozeptají, kterak se ten neb onen nezvyklý pokrm upravuje. Po svátcích se učitel na vše vyptá a pokrmy do jednotlivých rubrik zařadí. Lístek bude míti tím větší cenu, čím více rodin do něho pojato, a když nebudou scházeti ani rodiny, které dítek školou povinných nemají. I toho může se učitel dodělati. Zřetel mohl by býti obrácen hlavně k venkovu, protože ve městech ryba a »štrudle« skoro napořád opanovaly stůl štědrovečerní.

Jako ukázku takového štědrovečerního jídelního lístku máme přichystaný seznam jídel, jež přinesena na stůl r. 1892 v Libuni a obcích přiškolených a který sestavil snaživý sbor učitelský školy Libuňské pro výstavku národopisnou v Lomnici. Uveden je v něm také počet »betlémů« a vánočních stromků. (Tu mimochodem poznamenáváme, kterak zvyk zdobení vánočních stromků velikou škodu působí v ohledu národohospodářském. Nepřepínáme, tvrdíme-li, že statisíce zdravých stromků zmaří se každoročně v Cechách!*) I nemysleme, že jsou to stromky, které lesník určil k vymýtání — na venkově se lid po tom neptá; uřízne, co se mu líbí a hodí.)

Sluší se zmíniti, že někde mají dvě rodiny společný stůl, na př. kde jsou rodiče na výměnku, tak že počet stolů byl by menší než počet rodin.

Úprava pokrmů. Polévka houbová. Suché houby svaří se se zeleninou a zadělají jiškou smaženou. Jahelník peče se se švestkami suchými nebo také se zelím (bílým), které se nakrájí a zároveň s já-hlami do mléka se dává. Jablečník (závin) připravuje se známým způsobem. Někde dávají do těsta pouze jedno nebo dvě vejce, za to na-,strouhají vařených bramborů. Hubník. Suché houby se na pólo uvaří, rozsekají, dají se do mléka, k tomu přidá se rozmočená houska nebo trošek krupice, a takovéto těsto propracované na pekáči se upeče. Čím více vajec se přidá, tím je hubník chutnější. Tříslo je svařená směs ze sušeného ovoce, totiž z křížal, švestek a hrušek. Peřinky, buchtičky, peciválky jsou pečivo bez nádivky. Upečené spaří se buď vařící vodou, nebo mlékem, načež poleji se máslem smíchaným se sy-rupem, anebo se jen omastí a posypou cukrem a skořicí. V některých domácnostech dělají se též jíchy na peřinky; huďto z mléka a krupice, nebo také z mléka a máku uvaří řiďounkou kaši (poslední říká se makovec) a tou polévají peřinky. O štědrém večeru pojídají se ke kávě také měchurky; jsou to buchtičky nadité buď mákem nebo tvarohem a sypané sladkou moukou nebo rozstrouhaným sýrkem (homolkou).