str. 185
Nasvědčují také oblibě tohoto žertovného testamentu četná vydání, jež pořídili humanisté, na př. Laurentius Abstemius,1) Joannes Alexander Brassicanus,2) Barn. Brissonius3) a t. d. Nové vydání pak připojil do známého svého díla Adam Frant. Kollar, zároveň s učeným apparátem vědeckým, vykládaje, proé Lambecius věnoval tolik pozornosti této rozmarné skladbě. Z učeného výkladu zajímavý jest pokus, dokázati, že to není skladba nahodilá, jen pro žert sepsaná, nýbrž že to jest satyra historické důležitostí pro třetí století, pro vládu tří Gordianů, jak v publikaci Kollarově obšírně jest vyloženo.4)
Jak podobné skladby a zábavné rozprávky středověké přecházely tiskem mezi lid, dokazuje česká úprava téhož Testamentu, vydávaná ve formě známých lidových knížek o Meluzíně, Jenofefé, Bruncvíkovi a t. d. Exemplář jeden chován jest v oddělení staročeských tisků v bibliothece Musea království českého, s titulním obrázkem, jak Vepř Korokota chystá se na smrt.
Český upravovatel neřídil se přesně originálem. Sám napovídá v úvodě, že něco měnil, přizpůsoboval českému čtenářstvu, poměrům životním lidu českého. Jinak přiléhá český překlad dosti těsně k originálu.
Otiskuji zde pod čarou latinský text původní*) a nad čarou staročeskou úpravu čtveračivého, satyrického Testamentu jakožto další doklad, čím a jak se náš lid bavíval, nemaje ovšem potuchy, odkud prýští zdroj tohoto zábavného čtení, že se tu středověká, silně přihrublá skladba udržuje bezděky novým a novým přetiskem až do doby nové.
1) Testamentům Porci. Venetiis, apud Joh. Franc, et Job.. Anton, de Kusco nibus, 1524, 8°. 2) Adagia Erasmi, ed. Wechelius, 1559, str. 1981 2. (Zpráva, že Jan AI. Brassicanus vypsal tento Testament z exempláře biblio-theky dominii*ánské v Mohuči. tírv. Brassicaní J. A.; Proverbiorum Sym-micta, Basileae, 1532, 8", na konci Testament otištěn). 3) Opus de formulis et s"lennibus Populi Romani verbis, Parisiis; 1583, str. 756 — 7. 4) Analecta Monumentorum omnis aevi Vindobonensia, Tomus I, Víndobonae, 176), fol Č. 26.: M. Grunnii Corocottae Porcelli Testamentům (str. 1318—71). Otisk, literárně-historické údaj" a výklad.
2) M. Grunius Corocotta porcellus testamentům feci; quod quoniam manu mea scribere non potui, scribendum dictavi: Magirus Cocus dixit: Veni huc, eversor domi, soliversor, fugitive porcelle; ego hodie tibi vitamadimo. Corocotta porcellus dixit: Si qua feci, si qua peccavi, si qua vascula pedibus meis confregi, rogo, domine coce, veniam peto, roganti concede. Magirus cocus dixit: Transi puer, adfer mihi de culina cultrum, ut hune porcellum faciam cruentum. Porcellus comprehenditur a famulis, ductus sub die XVI. Kal. Lucerninas, ubi abundant cymae, Clibanato et Piperato consulibus; et ut vidit se moriturum esse, horae spatium petiit, cocum rogavit, ut testamentům facere jiosset. Inclamavit ad se suos parentes, ut de cibariis suis aliquid dimitteret eis; qui ait: Patři meo verrino lardino do, lego dari Slandis modios XXX, et matri meae veturinae scrophae do, lego dari laconicae siliginis modios XL, et sorori meae quirinae, in cuius votiira interesse non potui, do, lego dari bordei modios XXX et de meis visceribus dabo, donabo sutoribus setas, rixatoribus capitinas, surdis auriculas, causi-dicis et verbosis linguam, bubulariis intestina, isiciariis femora, pueris vesicam, cinaedis musculos, cursoribus et \enatoribus talos, latronibus
|
|
