všech jiných smyslův, hnůj náš zamítá; jakožto neužitečný k hnojeni polf neb rolí.

Kuchaři pak, kterýž hoden není, abych jej jmenoval, což tu koliv pozůstává, kšaftem odkazuji, aby on neřekl, že jsem mu nic neporučil a na něj zapomenul.

Chci pak, aby mi byl udělán hrob v břiše jednoho každého z vás a nápis literami zlatými takový, aby byl: I^rchtáček Korokota, vepřek byl živ tisíc šest a čtyři léta bez dvanácti měsícův.

Obzvláštně nejmilejší výborní milovníci moji neb správci a ochra-nitelé života mého, prosím a žádám vás přátelsky, abyste mým tělem a mým masem, prorostlým břidkým sádlem do sytosti a do vůle se imsytili a je výborně dobře tlučeným pepřem a jiným všelijakým kořením kra-mářským vykořenili a medem tím lépe zvláště odvárku černou osladili, tak aby budoucně vždycky jméno mé na věčné časy v dobrém mezi vámi bylo připomínáno.

Tentýž den, kdy počíná v Debrsku svatební období, totiž na sv. llije,. v některých místech, jmenovitě ve Velešsku, obývaném od Mijaků, kteří se z horního Podrimí vystěhovali, slaví se obecný k u r b a n, jak Šapkarev připomíná.

Všichni vesničané vyjdou za dědinu na obvyklé již místo, kde zabijí vola a vaří ho v kotlů. Z uvařeného masa oddělují po kuse každé rodině, která se u svého stolu shromáždí. Při kurbanu vykonává místní duchovní rozmanité obřady a modlitby. Podobné společné oběti se spojenou hostinou se slaví i na jiných místech nad Vardarem, Strumou, Marici i na severních odnožích Balkánu. V Nevrokopsku, v dědině Skre-batně, na Uin den každá rodina si zabije berana nebo skopce na kurban.

Sotva se dá předpokládati, že kurban jest význačným obyčejem některého národa, nebo plemene, naopak spíše lze míti za pravdu, že jest původu všelidského, jako přežitek nějaké oběti. Tomu nasvědčuje, že vedle krvavé žertvy se připravuje zvláštní chléb, což se nazývá »krevani>e chleb«, někde »presvěta«, a jakkoli jest při obřadu také kněz přítomen, přece po-žehnává dobylče, jež se má skoliti, nejstarší vesničan a slavnost na mnohých místech se prodlužuje plné tři dni jako při svalbě.

Bulharský kurban nejvíce shoduje se s podobným zvykem u Čere-misů, s tím toliko rozdílem, že u těchto jako u pravých pohanů zachovaly se hojnější a rozmanité podrobnosti, jež se u Bulharů vytratily. Geře-