Srovnávací studie o svatebních obyčejích, zvláště o svatbě v Makedonii. 191

Po uvítacích proslovech se láme koláč, míchá se víno od svatebčanů přinesené s tím, které od domácích bylo na stůl předloženo. Přes rameno příchozím se přehodí šátky, kterýžto zvyk nám připomírá ručník v Ukrajině, jímž svazovali prostředkovatele svatby, jako by přišli lupiči, aby násilím uchvátili dívku. I v Makedonii nevstupovali vždy družbové s klidnými záměry. Ve Francii bývalo rovněž zvykem, že si. připíjeli, smíchavše víno ženichovo s nevěstiným a dali sklenici tohoto nápoje kolovati. Geremisové pijí na znamení souhlasu půl sklenky a druhou dopije nevěsta, neb některý z jejího příbuzenstva.

Co takto se jenom naznačuje, že má nastati mezi oběma stranami nejužší přátelstvo, Skythové přímo prováděli. Ženich i nevěsta trochu na prstě se zranili, aby krev skanula do připraveného poháru, a z toho oba snoubenci si pak připili.

Letošního roku v srpnu navštívil jsem zase za příčinou národopisného studia B a v o r o v2) a jeho okolí v Pruském Slezsku. Bavorov (2718 duší) rozprostírá se severně od Opavy při řece Pštině na severozápad od Ratiboře. Ještě r. 1881 napsal o něm Antonín Tschander:3) »Die Umgangssprache ist mahrisch. Durch den seit etwa 40 Jahren in deutscher Sprache geleileten Unterricht ist der gróssere Teil der Einwohner der deutschen Sprache machtig,« avšak nyní po většině obco-vací řečí jest němčina. Dospělí i mládež školní pozdravují německy, jen sem tam někdo v městě po tichu dá po česku pozdrav křesťanský.

Ztrácíme ves za vsí, město za městem, ale to jest nejsmutnějším při tom, že těch ztrát pro domácí spory neznamenáme. A když dovíme se, že s našimi krajany jest zle, příliš zle, pomáháme zase nevhodnými prostředky a rad znalců nechceme slyšeti. Tak se přihází, že bratři o pomoc naši nestojí.-----------

Bavorov město a blízké osady Sulkov, Děhylov a Červenkov držel kdysi pan Bavor ze Strakonic, nepochybně proslavený velmož český, který výsluhou dostal pohraničný kraj na osazení.4) Po něm zboží Ba-vorovské spadalo z jednoho na druhého držitele, až r. 1742 dostalo se pod panství pruských králů. Nápadnější germanisace Bavorova a okolí počíná r. 1874, kdy čeština vyloučena z obecných škol. Nyní Bavorov a sousedící Jarohněv jest jedním ze čtyř českých ostrůvků pohraničních.