Chlebová, též žebrácká polévka. Do vroucí vody zavaří se rozkrájený tvrdý chléb, přidá se též vejce, kmín, osolí, omastí, rozkvedlá se.

Oukrop, bývalá to snídaně při senoseči a ve žních v Pošumaví. Rozkrájený chléb poleje se vroucí vodou, omastí se vše smaženou cibulkou na kousky rozkrájenou, osolí a připepří.

čičánky jsou podlouhlé, podobné velkým šiškám či slejškám, kterými se vykrmují husy. Brambory se rozstrouhají, vymačkají v čistém plátěném hadru, přidá se trocha mouky a zavaří se. Uvařené dají se na mísu, osolí a poleji svařeným mlékem teplým anebo též sbíraným. Též čičánky se mnohde přimastí. Chudší lidé na venkově poleji čičánky tylo osolenou vodou, v níž uvařeny byly, a oslátek zbělí se mlékem.

B á č. Rozstrouhají se brambory syrové a oškrabané, voda se z nich vymačká, celek dá se na pekáč vymaštěný, potře se mastnotou a peče se. Báč tento jí se za lepla, neb později vychladnul-li, ztvrdne a zmodrá.

T o č i n e c. Zbytek chlebového těsta ponechá se na točinec. Těsto se rozválí hadovitě na dlouho, pak se svine do spirály, posype se hojně solí a kmínem. Obyčejně točinec bývá z vejškrabku.

Vosrkej (osáklej, též oseklý chléb), doposud znám v okolí města Klatov, hlavně ve vsích k jihu odtud rozložených. Selka totiž, aby v čas žní měla rychle připravený oběd, připraví si na ryehlo vařící vodu a kvásek z mouky a vajec, což je vždy po ruce. Zároveň tvrdší chléb »skroječky«, které omočí ve kvásku a ve vroucí vodě několik vteřin obrátiti se nechá. Pak vyndá na mísu, omastí a posype někde tvarohem, jinde zase perníkem. Oběd je na ryehlo připraven.

Též někde omastí se osáklý chléb »kalovou« kaší, ač ta-li je při ruce. Když máslo se přepouští či převařuje, tak sbírá se pěna — toť kalová kaše — a ta se uschová na osáklý chléb anebo hned použije jako omastku na obyčejný chléb a jinak.

Oupory. Opomenouti nesmím též, že škádlili jsme kollegy z Plá-nicka od Habartic, kde prý mají své zvláštní oblíbené jídlo : Oupory s podmáslím. Oupory jsou švestky zkažené plísní, jimž říká se v okolí pražském : zkaženci, zbouny. To jídlo jest tak znamenité, že prý se podává o pouti.

Pečení ryb na pastvě. V okolí Kolince u Klatov pastevci,, jimž se zde říká »pohůnci«, pekou si ryby na pastvě zvlášlním způsobem. Nachytají si ryb v říčce Pstružné, vykuchají (vyvrhnou vnitřnosti),- řádně ve břiše rybu vysolí, jež se neškrabe (nedrhne se). Takto připravená obalí se jílem a vhodí do žhoucího popelu. Ohníček z chroští se ovšem dříve připraviti musí, by bylo dost popelu. Jíl se lehce sloupne i se šupinami a rybí kozí. Tento jednoduchý a zajisté prastarý způsob pečení ryb se mně velice líbil, a ryby takto pečené chutnaly mi znamenitě. Též pekli zde druhdy pstruhy podobným způsobem.