Předchozí 0271 Následující
str. 261

Rychtář (zpívá): Má bejt svoboda! Správec: Vám že jest bída? Rychtář: Proč se nám nevydá? Správec: Až přídě, vydá. Rychtář:

Já sem jenom sprostej rychtář,

vím co nám ulevil císař.

Proč to zadržuje kancelář?

Správec:

Jestli vám ulevil císař,

až to přídě na kancelář,

dostane to do obce rychtář. .

Harapát. Nu, pane, teď nás nezdržujte. Vydejte nám naše privileje, anebo tato motyka vám konec učiní.

Správec. Nemožný věci-, páni, na mně žádáte. Dosud nic takového nedokročilo. Až to přijde, s radostí bez všeho meškám vám to vydám.

Vodvárka. Ano, ano, až to přídě. To vy budete dycky straku na vrbě ukazovat a nás konfessirovat. Nic to neplatí! Juž sme dost dlouho čekali, s těma těšínskejma jabkama se víc spokojit nenecháme.

Starší. Jo! Co sem chtěl říct? Jen žádný brejle nám na nos víc nevěste. My víme, že to za vámi vězí. A tak ven s tím. Přestává brečení!

bprávec. Upřímné a věrně jsem vám pravil, že tu věc rychtář do obce dostane, jak jen sem dokročí, ale teď ničehož takového se zde nenachází, a tak nemožný věci na mně žádáte.

Harapát. Věřte vy si mu to, sousedi, nebo ne, já nevěřím. Podle proroctví a času musí to juž zde bejt. A tak taky dřív se o-dsud nehnu, dokud se nám ta věc nevyhledá a řádně nevydá.

Správec. Nechte mne tedy odejít. Já se podívám, zdaž co takového najít mocti budu. Ale přec se důvěřuju, že nemožné věci na mně žádat nebudete? Rozpomeňte se jen, že sem vám byl vždy dobrej.

Vodiárka (k sobě). Ba, byl, co měl odpustit, ještě raděj přidal.

Správec. V daních a v všelikerých poplatkách sem vám hověl.

Vodvárka. Jen, že ste pro nás posílal dráby, když sme tu hned, jak se vám uzdálo, nebyli.

Správpc. I peníze sem vám zapůjčil, a vám všemožně pomáhal.

Sedlák. Jen, že sme museli dřív 5 zlatých prasknout nechat, nežli sme 8 vypůjčili.

Správec. A práce neb roboty co se tejče, to víte, že ste dělali svým vlakem, jak se vám jen líbilo, a že vám nic uloženo nebylo.

Harapát. Bodej ž tě čert! A stál nám dráb s holí porád za zády. Jestli se kdo kam od práce hnul, aneb koňům a sobě oddechu popříti chtěl, juž ho čert bral.

Konšel. 1 co je po tom vašem tlampání. — Všechno je do času. "roto sme sem nepřišli, abychom o starej ch škvárech rokovali. My chceme naši věc. ?? správci-.) A tak děte a hleďte nám naše privileja zavopatřit.

Správec. Dovolte tedy.


Předchozí   Následující