str. 262
Konšel. Ale, ať to máme richtig!
Správec (odejde).
Starší (zpívá):
Něco pánům leze do kotrby,
jako by měli v hlavě votruby.
Dobře čije kosa kámen,
že jest jejich panování amen.
|
Harapát. Šak to koštoralo práce. Ó, jak neradi voni ty páni takový věci, co by jim škodné bejt mohly, poddanýmu lidu vydaj.
Starší. Ba ano, že neradi. Teď se ale budem moct honosit, že my to sme, který veškeren vesní lid robot a poddanosti zbavili a k vinšované, z dávna očekávané svobodě dopomohli.
Rychtář. Jen, kmotře, nevyhánějte před troubením. Ještě dosud nic v rukou nemáme.
V odvárka. A dyť juž šel proto.
Rychtář. Šel anebo nešel. Může taky bejt, že nás ještě jednou za nos povede. Takovým pánům nesmíme hned tak lehko věřit, šak víte, že toho někdy napřipovídaj, až hlava bolí, a když se má splnit, nejní z toho všeho nic. Leda jen člověka s dobrou manirou odbyli!
Starší. Jo, jo, to máte dobře! Tejrat to hrozně dobře uměj, ale jejich slovo držet, to jim schází.
Vodvárka. Giny poddanského člověka uměj pozorovat a chyby vystavovat, ale jakejch páni povah jsou, o tom se má mlčet. Škoda o tom rozprávět, raděj se uraďme, jestli nám to přec přinese, co činit budem? Já bych myslel, abychom si náležitě dobrý den spůsobili.
Rychtář. Bez toho nebude.
Konšel. Dohromady, sousedi! Juž jde, vlastně nám to nese.
? odvárka. Pán Bůh dej.
Výstup pátý.
Předešlí a správec.
Správec (v chodu zpívá):
Tedy vezměte sobě svobodu,
pro kerou jdete z návodu,
že slujete svobodníci,
vaše děti a potomci.
@
Rychtář, sedlák a konšel (zpívají dvakrát po sobě):
Dobře sme si řekli,
na pány se spikli.
Nyní máme naši jistotu
že nemáme žádnou robotu,
že sme ode všeho fraj,
teď budeme mít na svétě ráj.
|
(Opona spadne.)
___________ (Dokončení.)
|
