Předchozí 0273 Následující
str. 263

Pluh.

@P@Příspěvek k jeho dějinám v našich zemích. Podává Jos. Kojecký.

Příspěvek k jeho dějinám v našich zemích. Podává @A@Jos. Kojecký.

Při prvních počátcích vzdělávání země byla půda kypřena nástroji ručními. Tak Peruánci při příchodu Španělů do Ameriky užívali k tomu účelu lopaty, obyvatelé Kanárských ostrovů volských rohů, afričtí Negrové nástroje podobného meči neb kordu.

Přidáme-li se k etymologickému výkladu Hehnovu, *) kde odvozuje názvy různých národu pro primitivní nástroj na kypření půdy, jako li-tevská szaka (větev), německé Zacke (ozubec), staroslovanské socha (pluh jmenuje se na Rusi dosud socha), můžeme předpokládati u prvních Slovanů tentýž spůsob prvotního vzdělávání půdy jako u národů nahoře jmenovaných.

Až v té době, kdy přišel člověk na myšlénku užiti ? vzdělávání půdy síly tažné, ať svých otroků, ať domácích zvířat, počal přizpůsobovati podobu nástroje toho nynějšímu pluhu.

Zavedení tohoto nářadí do hospodářství mělo ovšem veliké následky na celý spůsob života národů, což mělo za následek vznik různých pověstí o vynálezcích toho nástroje, a není tudíž divu, že někteří národové jako Egypťané přisuzovali jeho vynález samému bohu (Osiris). Složení toho nástroje patrně prošlo několik stadií, nežli lidstvo přišlo na podobu nejvýhodnější. Při prvním začátku měl nástroj ten podobu zahnuté tyče. Ježto takové nářadí nemohlo býti taženo v přímé čáře, kdyby ho byl někdo nepřidržoval a nedával mu určitý směr, byla na snadě myšlénka dáti mu nějakou rukojeť.

Z počátku nahrazovala takový nástroj silná větev stromu patřičně přizpůsobená. Starý Hesiodos, řecký básník, již káže rolníku jedoucímu orat, vzíti si více „dřev pružných", aby, zláme-li se mu jedno, měl hned po ruce druhé. Tentýž zvyk uvádí Sig. Herberstein, cestovatel 16. stol. po evropské Rusi, u Litevčanů.**)

Když bylo třeba později upotřebiti delšího dřevce — poněvadž bylo těžko najíti dřevo, které by poskytovalo dlouhé oje a dobrou radlici zároveň — bylo nutno složiti nářadí ze dvou částí: hřídele a druhé části, jež byla rukojetí nahoře a dole radlicí. Později byla radlice okována.

Je pochopitelno, že nástroj ve spoji radlice s rukojetí se brzy oviklal, a z té příčiny připevněna hřídel ? rukojeti slupicí tak, že tvoří všecky tyto části trojúhelník.


*) Rau: Geschichte des Pfluges. Heidelberg. **) Rerum moscoviticarum commentarii. Basileae 1571.

Předchozí   Následující