tu svár a klevety. 173- Když se žení, tu tolary mění, jak se ožení, malyho peníze není. H. e.: Chtěje se po pańsku chovat, korábníkem učiněn; pro neopatrnost dostal se v bídu. 174. Když prase připovědí, jíti pro ně s pytlem. H. e.: Příležitosti, dokud je pře.d rukama, užívej! 175. Když hrušky zrají, tehdáž'se česali mají. Idem. 176. Kdo i osle bez kázně, stará se bez bázně. H. e.: Děli ať dobře se zvědou. 177. Když mu se pravdy nedostává, unií opremovali. H. e.: Kde síla nestáčí, lu chylrost podřirčí. 178. Kdo komu jámu kopá, fám do ní padá. H. e.: Zlý rádce sobě nejhorší. 179. Komáry cedí a velbloudy pozírají. H. e. : Z malých se děsí, z velkých si nic nedělá. 180. Kdo se smolou obírá zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se. 181. Kdo tě nezná, koupil by tě, a kdo té zná, darmo by tě nevzal. H. e.: Poluledlný. 182. Když je nejmilejší hra, přestaň. H. e.: V štěstí střídmosti užívej. 183. Kdo mluví, c o c h c e, uslyší, co by nerad. H. e.: Ne-tlachej, abys přes nos spolízanou nedostal vel: ž v a-tlavému jazyku nedej folku. 184. Kdo chce pokoji, nečiň zmínku o boji. H. e.: Lehkomyslným žádné cti nedojdoš. 185. Kdo mnoho slibuje, málo plní. H. e. : Kdo mnoho mluví neb lže neb se chlubí, neb co mluví, toho nečiní. 186. Kdo chce užívati sladký li o, musí "prve okusiti kyselýho; kdo chce požiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. H. e: Bezprávím nedobude š.

187. Kdo chová svýho, nebude žáden*) cizího. H. e.: Pracovitým Bůh žehná.

188. Kdo čí chléb jí a pivo pí, loho píseň zpívej. H. e.: Dobrodinci dobře čiň ! 189. Kdo dluhem platí, klín klínem vyráží. H. e.: Lest lstí nahrazuje. 180. Kdo svého nehledí, ten nedlouho dělí. H. e.: Kdo není svého dědictví pilen, ochudne. Kdo je trošty živ, bude-li bohat, bude div. H. e.: Fide, cui vide. 191. Kdo čeho dosti má, rád s tím plýtvá. H. e.: Boháč můž' rozdávati. 192. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa ! H. e. : Třese se co vosyka. 193. Kdo se bojí nouze, nerad pro Bůh dává. H. e.: Třese se na peníze. 194. Kdo jak činí, tak odplatu bére. H. e. : Jaký dílo, takový plat. 195. Kdo má koláč, najde i družbu. H. e.: Dives ubique placet. 196. Kdo má koně, snadno ? němu sedlo najde. H. e.: Pecuniae obediunt omnia. 197. Kdo má peníze v kapse, m ů ž e j í L do karet. H. e.: Kdo má nazbyt, může pozbyt 198. Kdo má n e-hodu, nestarej se o posměch. H. e.: Nešťastnému kříže přidávají. 199. Kde tě nes(v)rbí, nedrbej, aby přičešu nesdělal. H. e.: Kde tě nepálí, nehas. 200. Kde bázeň, tu kázeň. 201. Kdo příkře přestavuje, rád zpálkein padá; vel: kdo příkře přestavuje, rádo se s ním obracuje. H. e. : Kdo těžký \ěei Léře, od nich přestane. 202. Kdo nej více řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. H. e.: Toulavý s nic nemůže býti. 203. Ke všemu se hodí. H. e.: Je způsobný. 204. Klobásou srazil polt slaniny. H. e.: Málem mnoho doslal. 205. Klátí