Mluví ničemně. 245. Nouze láme železo. 246. Mohou spol n peníz propiti. H. e.: Jsou sobě rovni. 247. Moře n e v y-vypiješ. H. e.: Díla se ujímáš, s které tě není.

248. Nahlédá, co pes do kuchyně. H. e.: Je špehéř, přišel na zvídky. 249. Není toho manželství, aby mezi manžely něco odporného se nepřihodilo. H. e.: Ni h ił stabile. 250. Nouze zvůle nemá. H. e.: Přestaň na tom, ?? máš. 251. Nahlédni sám do svých ňader. H. e.: Nosce te ipsum. 252. Nazobal vole. H. e.: Byl prve chudera k, nyní z bohatství příliš vede si. 253. Nahradil mu, neb nalil zase vrchovatou. H. e. : Par pari referre. 254. Nebyl tu, když Pána Boha zrazovali. H. e.: Je Pavel sprosťák n. sprostý. 255. Nemůže se sídlo v pytli tajiti. H. e.: Sám se prozradil. 256. Ne toho pták, kdo ho šklube. H. e.: Jisté věci sobě važ. 257. Nespolíhej na těšinky cizí. H. e.: Co sám můžeš, udělej. 258. Nezapomene hrušky v popele; vel: hledí na zadní kola. H. e.: Je opatrný. 259. Není v týmě uražen. H. e.: Je moudrý. 260. Nerad si solí. H. e.: Je skoupý. 261. Nenechavec. H. e.: Rád- k rad e.

262. Nesytý nepotáhne. H. e.: Argenteis hastis pugnare.

263. Nemazaný vůz těžce se táhne. Idem. 264. Nedmi medvědu v ucho. H. e.: Hněvivého nepopouzej. 265. Nezápasej s medvědem. H. e. : S mocným se nesuď. 266. Nepřelívej louže ? blátu. H. e.: Zarmoucenému zármutku nepřidávej. 267. Nepouštěj se bez vesla na moře. H. e.: Quidquid agis, etc. 268. Není dobře stáda vlku poručiti. 269. Nepomohlo bábě ani kouření. H. e.: P o v ě r k y neprospívají. 270- Není Ŕ í m ani Praha jednoho roku vystavěna. H. e.: Velké věci času potřebují. 271. Nebéře se z jednoho vola dvou koží. H. e.: V trestání má se dáti pozor.

Nepodávám těmito řádky nic nového pro studium lidovědy české. Obřady, vylíčené tu od ctihodného sběratele Krolmusa, jsou známy, ne-li odjinud, z jeho Staročeských pověstí a t. d. Nás více zajímá, jak rukopis se doslal do Petrohradu. Srezněvskij při svém studiu v Praze zacházíval někdy ke Krolmušovi a tu spolu hovořili, navzájem se poučovali Srv. zápisky Krolmusovy, uveřejněné od Dra. Zíbrta v Českém Lidu. Krolmus se také veřejně ve své sbírce dovolává Srezněvského. Jemu patrně na památku vypsal tyto obřady:

S tet í kohouta o posvícení. O posvícení chrámů Páně v měsíci září a říjnu každého roku, třetí den před polednem, mládenci pěkného