Kostelníkovi ve vesnici v Táborskú „narukoval" jediný syn do Písku na vojnu. Po delší době podává o sobě rodičům zprávu tohoto znění:

Písek 1/6 900. Nejmilejší rodiče!

Přijměte především odemě nejsrdečnější pozdravení a polí bení. Co se zdraví mého tyče jsem chvála Bohu zdráv ale jsem náramě zemdlen neboť od neděle jsem jak se patří ani neleh a o spaní není ani řeči. Co jsem viděl a co jsem skúsil na to do smrti nezapomenu od pondělka od rána sme byly pryč až dnes v 6 hodin večer sme přišli. V Pondělí ráno ve

5 hodin sme sedli na nádraží zde v Písku a jely sme do prachatic po dráze pak sme šli až do Oberssablat (Horního Zábíatí) kam je z Prachatic

6 hodin cesty ale jaká cesta to dopadá jako dy jde z Křyvanovýho vrchu přez čihátko a přez obec na doubrávu, samý kopce, ale jaký kopce a což ty cesty to by si človek nohy zlámal, když sme přišly do toho záblatí tak sme toho již měl každý dost a tam teprve sme minažily a byly sme tam do rána ale to byla noc spaly sme na půdě a ono tam byla zima že sme nemoh žádný usnout, tam již ale jsou samý němci slovo české neusliší a vůbec všady co sme chodily jsou samý němci. Ráno jsme višly ze záblatí a šly sme zase samýmy vrchy a lesi dále ke hranicům v po-lodne sme zarazily v nákym oberevald (Nadlesí) a tam byla minaž a odpoledne rast tak sem trochu se visel podívat trochu okolo po té slavné Šumavě ráno když sme vstaly tak sme šly zase spět ale jinou cestou a přišly jsme na Boubín, tam byl rast a odvarovaly sme tam pak sme šly dále do vísky Kotna asy V2 hodiny vzdálené od Boubína a tam sme byly zase do rana a pak rano sme z vrchu Obereschlák střílely na šajby které byly po Boubíně rozestaveny, ale to byla skouška neboť pršelo jak dy z hrnce leje a blata a vody až moc Pak sme odvarovaly a šly sme spátky zase do ssablatí a tam sme byly zase do rána a dnes sme šly do Prachatic a z Prachatic sme jely zase z drahou do Písku.

Jak pravím světa jsem spatřil dost ale skúsil ještě víc.

Na svátky nepřijedu, neboť nedostanem žádný oblab neboť teť co jsou tu rezervisti děláme i v neděly, tak nevím jak je zde budu užívat.

Až bude-li mně možná na naší Pouť ale to ještě daleko to se nemohu rychtovat.

Pozdravujte Babičku pepku Tetu i pepku Bohouše i všecky známý. Kostelníka též že pozdravuji když jsem byl na Šumavě že jsem na něj vspommal neboť tam jsou pole po vrhách jako on má po zahradě záhony. Přijměte ještě jedno srdečné pozdravení a polí bení zůstávám Váš

vděčný syn Josef Máša.