U Křúpałú.

Všeci sa dali smíf, ale Marušák naraz schyťaci3'-'4) ježovinu,32ä) žigýc!326) Šebrechýnového psa, až zaskujikał327) a był by brzo Krapałku zvalił, jak změtái.328)

Ja šak dobře ně tak, pravila, dám sa tu takotať329) a doma na hrnce pomlúvajú.33')

Ja tebe už nájspěš, pravit Marušák.

Příďaci dóm, nadhazovala33') matka synkovi.

Ty tušim hodně tančíš?

A préj zas jakési klebety , . .

Musím já sa také íť ale jednúc za tebú podívať, prořekía sa33'2) ešče matka, dyž synek odchodit ven.

Janek od téj doby buďaci v kole blusknuł333) zavdy po lávách,334) lesti tam néni maměnky. Le6 ona nešla, třeba ju známé neraz335) volaly. To tam idú enom takové, co rády prenášajú klebety. A Krupałka nemeła na klebety dy.

Krupałe nechoďúvali nidy na zól ani o hodoch ani na končiny. Nechávali to błazneni mladém světu. To tak enom ti hodnější choďúvali, ale pro takové lidi, jak byli Křúpalé, to nebylo; nelúbiío sa jím to. Dež by sa také škrábali!336) Dyť nebyli v tom hránku.337)

Dysi ráno, dyž zacinało svitať, Krúpal'a obuďaci sa, natah ruky za hlavu a zív:

Oh, Bože, Bože!

Což je ti? ptała sa ho matka, próberaci są také.

Ja, což by ně było. Nic. panebožechvai'atvá.33s) Zdało sa ně o ne-božčíkovi Taj krabovi, o chudákovi — Pámbu mu tam odpusť. Papráí33") sa v Rokyténce v hlínu.340) Jářku, což hledáš, Francku? — Ja, préj, ztratil sem míšek341) s tabákem. Jářku, dyť bude už mokrý, na, nacpi si mého. Šmátřu 342j po míšku a de nic tu nic — až teprú vidím, že držím míšek v ruce. Jářku, šak su jak ten starý sedMř, také hledá! holú343) v čisterni113) fajku a mjeł ju v hubě. A ten ně praví: Šak