motná jsem viděla, jak tady u jednoho dubu ženky tancovaly. Šla jserr» tehda na marinku — a jak je tam vidím, tak si vzpomenu na toho chlapce, dostanu strach a udělám kříž. A hnedka se ztratily. Kdyby byl někdo na houbách, tak se jich nemusí1 bát, to nic neudělají. Eště samy ukážou, protože, kde moc houby rostou, nesměj tancovat při měsíčku. Ale ten kámen, vědí, co mu »ženka« říkali, ten jednou přes zimu spadnul a leží íeď v potoce.« — Dr. K. V. Adámek: »Nikdy jsem mezi lidem neslyšel o vilách a dokonce už nić o Lesaně, jejíž existence zjištěna v Besídce-Malých 1887, str. 19, ale sotva ji kdo zjistí v původním lidovém podání. Lesana vystupuje, pokud vím, poprvé v Tylově hře »Strakonický dudák« (1858) se svými družkami Bělenou, Rosavou, Divukou a j. Mělo by se-s doklady tištěnými, jak zajisté souhlasíte, opatrněji zacházeti a při citátech básní, dětských listů, srazit hodně procent na obrazotvornost dotyčného-pisatele. Lid vypravuje o lesních mužích, též o divoženkách, ženkách. Děti vypůjčují si ve školách pohádky o vilách, také je leckdy doma čtou a tou cestouvzešla asi povědomost tohoto slova.« — J. K. Hraše: »Na. Táborskú v Ratajích, kde mé rodiště, znají toliko lesní ženy, lesní panny,, které měly své sídlo v lese »Soudném« a z něhož docházívaly v noci-do statku Skalákova a t. d. Viz mé »Povídky našeho lidu«. Na Mni-chovsku znají též jen lesní panny. Název »víla« objevuje se v novější době a zdomácňuje i v literatuře, ač v této mnohem více, než u lidu.

V novější době slyšel jsem název »víla« na Pacovsku a napsal pověst »Víla kmotřenkou«. Dle mého náhledu byla »víla« k nám asi zanesena z jihu. í

* Žulové lomy panství Orlického. (Vyobr. na str. 328 a 329.)

V č. 2. X. ročníku G. L. byly uveřejněny obrázky, znázorňující lid z okolí Orlíka (Vorlíka) nad Vltavou při práci na pile Žďákovské. Tam bylo připomenuto, jakou zásluhu má ředitel průmyslu Schwarzenberského pan Hla vín, poskytuje práci a výživu dělnému lidu z okolí. Týž energicky se uchopil myšlénky, těžiti z bohatství žulových skladů pod Orlíkem »na Korcích« a jinde. V krajině jindy pusté, nepovšimnuté hemží se dnes na sta lidí z okolních vesnic, věnujících se práci kamenické. Postaral se ředitel p. Hlavín o jejich pohodlí, dobrý plat, podávaje praktickou ukásku, jak možno při dobré vůli a přičinlivosti řešiti otázku sociální. Odborný výklad o těchto lomech podal Dr. V. Kurz v časopise Věda a práce 1900. Líčí-li jindy náš časopis, jak lid český se veselí, zpívá, tancuje, svátky-tráví, vystřídávají se obrázky v čísle tomto ukázkou, jak se lopotí ??-chléb vezdejší vydělává.