Předchozí 0379 Následující
str. 369

ze Servácova, č. 25. vsi Lhůty, tamže od Serváce Františka Lekomte dělaný tak řečený Limburský sýr daleko, široko (sic), do Prahy, Vídně a jinam se obchodně zaváží. Sýr to z kravského dobrého mléka dobrý a chutný.«

»Zahradnictví. Neschází tu na zahradách či sadech ovocních, ač ovoce jen obyčejného, jako jsou jablka, hrušky, kadlátka a třešně (sic) nesou. I mohlo by se i šlechetnějších (sic) druhů ovoce tohoto dostati, kdyby jen větších bylo a více milovníků. Čehož dá se pak na budoucnost nadíti, an se vyjevenou vůlí Excellenc. p. p. Karla hraběte Ghotka, nejvyššího purkrabí Pražského, ku krajskému a jiným ouřadům, tak též samého vys. důst. (str. 13) bisk. Královéhradeckého Consistorium ? duchovenstvu navrhlo a uložilo, by podřízených k tomu vzbuzovati při každé příležitosti nemeškali, by stromů sázeli, sázených hleděli a šlechtili; pročež i školní mládež má se v tom cvičiti a příčinou toho i školky stromoví při školách zakládati.«

»Včelařství. Zdálo by se, že tu včelařství kvésti musí; měloť by — a však málo kdo se ho upřímně ujímá; odpadá jim chuť loupením a okrádáním včel, které aniž se ví aniž dopátrati lze, odkud by původ svůj bralo.«

U Křúpałů.

@P@Valašská povídka ze starého světa. Vykládá J. M. Slavičínský.

Valašská povídka ze starého světa. Vykládá@A@ J. M. Slavičínský.

V létě choduvali besedáři na Galétkovu zahradu. Tam pod těma juhanůvkama488) bývaly ležiska189) taják po zajíeoch, enom že věcí ; ani sécť49") sa to tam nedalo. Večer, dyž było teplučko a komáři létali a mory a za němá sa honili netopýři a kobylky vrnožiíy491) a švrčci švřkali a žaby rechotały v bařinách a seno z babinou402) vónéto a v měsíčku hrał Dávid na harfa ? ticho, tichučko było, ani větérek sa nepohnúí —-tož sa rozložili po trávě. Nekeří pásli kone,493^ druzi naznačky ležaci, odfukovali kúř do nebe, roby strašiíy děti, jak sa nebudú chtěf umývať, že jich žaby zatáhnu do jezera a budú jím zpívat': rechy-rechy, a jak světíonoši494) neposłuchom oškubu vlasy. A v téj leteła svatojánská muška. A dyž sa bliskało na čase, tož zas chłapi istili, že hrom je takový neveliký kameň kulovatý, tvrdý. Starý Vašica mjél hroma.*9a) Hrom uderý «edumkráť po sobě. Dyž uderý napřeď horký a potom chładn}', nechytí


488j druh hrušek. 4S9i Pod. spisko — místo, kde se spí. Zastat sem ho ešče na spisku. 490j sekati. 4?|) Vrnožiť, snad z vr-nožiť, působiti zvuky třením nohou Avšak také o nehlasitém zpěvu ptáků, zvláště mladých. mj Bahinec — kupa. "*93) t. leželi na břiše. 49<) bludičky. *95) Míněn jest povětroň.

Předchozí   Následující