Kołtun jest chorobné splichtění a splslění vlasů. Prof. dr. Janovský (u Zíbrta) udává, že »toto spletení vlasů vzniká nedostatečným česáním a nedostatečnou čistotou, takže v koltunu i množství cizopasníků bylo nalezeno. Onemocnění nazvané kołtun není tedy nic jiného, než spletení vlasů, jež vzniká z nejrůznějších příčin, hlavně mokvavých lišejů, chrástů, onemocnění pltě, nebo někdy následkem usídlení se cizopasníků, především tak zv. »molu«.

»Kołtun jest hrubě paskudny (mlsný),« líčila mi vypravovatelka z farnosti pusto-polomské, »on neví, co by rád. Moje sestra ho též měla dva rázy takým způsobem: Jak měla dvanáct let, měli jsme doma černého bravka. Tatíček ho pustili do síně; sestra byla v jizbě, nevěděla, co je v síni. Bylo už večer. Letěly jsme na čundruvku, ona se zlekla a z toho dostala toho kołtuna, do rána byla plná hlava svalkův. Co chvilku měla jinou chuť, tu na koláče, tu na maso, tu na bryzu a rozmanité jiné pa-skudy. Matička nevěděly si rady; jak jí nepovolily, bylo hůř; a nejhorší bylo, že ho nesměly ustřihnout, musily čekat osm neděl. Jak byl měsíček plný a to jí kołtuna ustřihly, potom byla zas zdráva. Ale netrvalo to dlouho, co ho dostala druhý ráz. Poslali ji tatíček na petrolej večer. Jak šla do domu nazpátek, vyletěl na ni pes a uhryz' ji. Přišla do dom s pláčem, že ji pes uhryz'; lehla na lůžko a všecko jídlo ze sebe shodila a ještě ? tomu oči začly boleC. Tuž jak pomoct? Ustřihli tomu psovi chlupy, spálili a ji pokouřili, ale nic to nepomohlo.

To byl jakýsi jiný kołtun, nebyl paskudny, bo sestra nemohla ani-vidět bělku, mléko, kroupy; co by byla ráda jedla, zas to všecko shodila,. nic jí to neužitkovalo. Byla hrubě slabá, ani robit nemohla. Zdálo se, že už není pomoci; rozmanité léky jí vařily, sbíraly a nic nepomohlo. Až. matičce jedna baba radila, by koupily červeného vína za čtyrycet krejcarů, potom kořenky ,sasa-frasa-safaryja,« za 20 krejcarů, potom ,klapetky'. Klapetky se jmenuje taká zelina, žluté kvítečko to má, malinké lístečky drobné a kořínky hodné jak malé kobzole tři nebo čtyry. Ty kořenky do-toho vína daly a všecko dohromady 48 hodin stát nechaly, potom seto užívá. Cukrovat se to nemá, bo by to málo pomáhalo. Na oči jí dávaly platenou haderku namočenou v čisté vodě, nebo se kamylky uvaří a ha-derka platená v nich namáčí a dává se na oči co chvíle, anebo tři až čtyry rázy za den. Z té medicíny sestře bylo lepši. Kołtuna dostanou bo-javí ludé, proto nás matička napomínaly: Nech jdeš, kam jdeš, spomínej. se na Pána Boha, že je všude s tebou, potom se tak nevystrašíš a nedostaneš kołtuna!« Protože kołtun jest mlsný, ustřižené vlasy zabalují do. koudele a posypávají cukrem.

Kołtun se léčí buď přenesením na jiného neb léky. Jsou ve Slezsku hlavně dvě místa, kam zanášejí kołtuny, totiž Hájek u Frýdku a lesík, u kaple Lipiny u Bruzovic. V »Hojku« u »zdravé vody« na stromech visívá dosti koltunů; do kołtuna zastrkují peníz, co by byl spokojen a se nevrátil. (Domaslovice.) Kdo se zhlídne penízi a kołtuna sdělá, dostane ho, a na původního majetníka už nepřijde. Říci někomu »koltune z Hojku«, platí za značnou urážku. Jako v Hojku jest zdravá voda, též v Lipině