jest léčivá, zvláště nemocným očim zjednává úlevu a uzdravení ? vůli nemocem očním, které při koltunu též povstávají, chodily dříve veliké průvody do Lipiny, hlavně Slováci uheršlí, ze Skalice a Frýdku i odjinud. Nyní toliko procesí z Trlíčka jdoucí do Frýdku, v Lipině se zastavuje, a dvakrát do roka vyeházívá z farního chrámu Páně bruzovského jednou v křížových dnech a pak po žních na poděkování za sklizeň.

Na stromích v Lipině visívalo dříve hojně koltunů, v nichž zabaleny peníze. Chlapci — pasáci vybírali z koltunů krejcary a nic se jim nestalo. Jen jedenkrát, když pasák Vejzmanů (Tesařík) krejcary z koltunů vytahoval, prý se mu kołtun pomstil. Zatím co hoch lezl po stromech, bravek se mu utopil. Kołtun prý ho zmámil a vehnal do vody. Chudák naplakal se pak a doma neštěstí na kołtuna sváděl! V Hlučíně v Prusk. Slezsku na bílou sobotu, jak zazní v kostele »gloria« a zvony na věži se rozezvučí, stříhají kołtuny. Ustřihnuté svalky zavážou do šatky, přidají ? nim rohlík a peníze a položí někde uzelek. Kdo uzelek zvedne, rozváže, dostane kołtuna, a nemocný jest vyhojen.

V. Prásek poznamenává o koltunu,*) že ustřihnutý kropí se svěcenou vodou, dá se do bílé šatky a zastrčí se pod krov, nebo pod došek do střechy, též se nasazuje do střevíce. Že se užívá těchto prostředků a snad za slarých dob užívalo . více ještě než nyní, potvrzuje zajímavý nález, jak v letech padesátých strhovali v osadě Kateřinkách chalupu Filípkovu a našli v ní, v doškách mnoho koltunů, zastrčených tam.

Mimo přenášení kołtuna na jiného pomáhají od této nemoci ? ? 1-tunové zeliny. Na Opavsku koltunovou zelinou jest plavuň; na Tě-šínsku od kołtuna pomáhá na prvém místě »skřotková« zelina »přistup« (posed černý). O přístupu dlužno pamatovati dle rady stryka z Dobré, že roste jako »mužská«, druhý jako »žinská« nebo jiný jako »hovädská« bylina. Dle tohoto rozdělení také se užívá. Nic by nepomáhalo, kdyby mužský přistup užívala žena atd. Lék přístupný vaří se z kořene a bobu].

Kołtuna zapuzují dále tyto zeliny: turánek, balsamové kořínky, kla-petky, podražec, žluté mečíky, Panny Marie vršky, hadí kořeň, kardy-benedik (cardus sti. Benedicti). Kardybenedik naloží se do líhu a pak se užívá. Vine Prásek uvádí jiné medicíny: jalovcový olejek nebo med. Jinak: na ryndlíku se masné a vejce smaží a tím se kołtun maže. Též: fíky, sladké dřevo, hrozenky, svatojanský cbléb se dohromady vaří a pije se.

Protože kołtun jest mlsný, znamená »mám kołtuna« na pivo tolik jako chuť, laskominy; že hlavně z leknutí povstává, jest přísloví »tak sem se vylekala, že bych se byla kołtuna strhla.«

Poutnice ve Frýdku mi tvrdila, že včil tolik těch koltunů nebývá jako za stara, ona že sama jej tři rázy měla, a jak prý se který ukáže, tu doktoři ho odstraní.