Svatby vojenské za starých časů.

Krásné pohlaví i v minulých dobách dávalo dvojbarevnému suknu přednost; známosti tenkráte byly ovšem trvanlivější. Často se píše o svatbách vojenských.

Sňatky vojenské (z mužstva) byly dvojí: »na první způsob« dostala žena erárni byt a porci chleba denně; »na druhý způsob« vdaná neměla nároku na podporu a zaopatření. Při každé setnině bylo 15 ženatých. Na sklonku 18 století a i dříve měla Skuteá takřka stálou posádku setniny pěšího pluku E'abrisi, a mnoho vojenských sňatků bylo slaveno a přípravy k nim lišily se od civilních tím, že nevěsta vojačka podepsala revers, »že na druhý způsob za vojáka X. provdati úmysluje, že ona i. budoucí děti od pluku podpory nežádá a požadovati nebude, vyjímaje tehdáž, když v předepsaný počet žen vřaděna bude.« Kromě takového závazku uvádí se, že si nevěsta denně 5 až 6 kr. vydělá. Měla-li jmění, i to v reversu do podrobná bylo uvedeno; mnoho toho nebylo a jaký život po úmrtí muže vdova-vojaôka s rodinou vedla, nelze vypsati, vždyť se nikdo tenkráte o pozůstalé nestaral, a i »officírská« vdova třela bídu a zažila více nouze než rozkoší. Kromě úroku z kauce neměla jiných příjmů a nejednou stalo se, že roční úroky již předem zastaveny býti musely, což začátkem ještě větších nesnází a bídy bylo. R. 1803 vydáno bylo nejvyšší nařízení, »že se již nejednou přihodilo, že mnohé officírské vdovy, ačkoliv jen ze skrovného kapitálu své kauce vycházejícího užitku se živiti musejí, předce často takové óuroky svým věřitelům do polovičky postupují, následovně oumysl a cíl »v d á večných kaucí« v zmar uvozujíce, bídně se nuzovati musí, pročež budoucně na interesse 2 kauce, které více než 400 zl. vynášejí, zápověď neb postoupení jen na třetinu, na úroky od 400 až 100 zl. jen čtvrtý díl připuštěn býti má; pod 100 zl. však žádná zápověď učiněná býti nemůže«.

Téhož roku nařízeno, »že tabáční trafiky mají se jen oněm vdovám vojenských osob a městských úředníků udělovati, kterým žádná aneb jen velmi skromná pense neb provise náleží.«

V minulých dobách nebylo kasáren, a voják (i ženatý) ubytován byl u soukromníka, což mívalo velké nepříjemnosti v zápětí, neboť jmenovitě ženatí velkými požadavky na ubytovatele naléhali. ? odstranění a ulehčení dne 2. srpna 1769 obec skutečská žádala vrchnost, aby obec nebyla ubytováním vojska tolik stížená, neb »již po 7 let musí obec přípřež pro důstojníky a dopravu nemocných dávati, tím utrpěla obec nejméně již 100 zl. škody. Panství po celou dobou jen třema páry koni, a to jen letos vypomohlo; ať jsou alespoň ženatí vojáci na venek dáni!« Žádost zůstala bez výsledku, neb dne 6. září 1769 zaslána prosba na velitele pěšího pluku Pallavičini obrista Bedřicha Karla Hohenlohe z Kirchberku