Podnik tento nemusil by býti v tak velkém a nákladném slohu, v jakém vydány »Moravské ornamenty« v Olomouci. Věc si představuji po způsobu, jak »Česky Lid« podává své jiné výšivky.

Od této práce, doufám, dal by se snad očekávati obrat k lepšímu. Děvčata by dostala do rukou na př.: vyšívání dubňansko-milotické, viděla by obraz práce svých matek, svých stařenek a pěkné vyšívání. Prvé by je povzbuzovalo k práci podobné, druhé by jim poskytovalo vzorky krásné, tak že by tak i první příčina úpadku: lhostejnost, i druhá: nedostatek vzorů, když ne odstraněny, aspoň jistě seslabeny byly. A pak by nebyla ani vyloučena možnost, že by se daly některé vzorky upraviti za školní předlohy ku kreslení, což by rovněž zcela jinak působilo na tvořivou mysl žákyň, než ty dnešní »čmárance«, jak to samy jmenují.

Systematické toto vydání výšivek by, myslím, bylo účinnější, nežli plno poutavých přednášek, neb plno pojednání psaných, jimiž by se měl vzpružovati zájem pro lidové umění. Ty přednášky a pojednání by se právě tak nepotkaly na patřičném místě s žádaným úmyslem, jak hluše vyznělo nezralé volání mladého rozumu o »lyrismu národopisném.«*)

Předkové naši byli milovníky čistoty a pořádku, což nutno také přiznati našim hospodyním; odtud časté mytí, bílení světnic, smýčení a zametání. V které domácnosti v pátek bílí a také dobili, tam neušpiní stěn bez vády. (Měník.) Hospodyně nebo děvečka »podbělují« obyčejně samy a v spořádané domácnosti jest štětka a kousek vápna vždy po ruce. Je-li pěkný čas, když se bílí světnice, bývají prý dívky z toho stavení v lásce u hochů. (Nový Bydžov.) Dá-li si hospodář natříti stavení »na černo«, zemře prý v krátkém čase. (Smidary.)

Zvláště před svátky vánočními, velikonočními, pak před poutí a posvícením, musí býti v každém stavení všecko čisté jako sklo. Na umytou podlahu rozprostře se sláma, aby se hned »nezašlapala«. Podlahy jsou nyní většinou prkenné; ode dveří a kolem plotny bývají »dlažice«. V menších hospodářstvích (v barácích) jest podlaha z udupané hlíny; ta se ovšem nemyje. Kdo kropí před metením handrou, dělá prý v domě mrzutost, dle jiné verse nemají ho lidé rádi. (Rozběřice.) V N. Bydžově soudí, že se stane nějaké neštěstí v tom domě, kde se kropí podlaha handrou a ne vodou z hrnečka; někde konečně říkají, že je tam hádka stálá, kde se ždíme voda z.handry na zem. (Neděliště.) Ale také v té