Předchozí 0430 Následující
str. 420

domácnosti panuje stále váda a mrzutost, kde kropí podlahu rukou. (Hradec Král.) Kropí-li se při meteni síň, přijdou prý hosté do domu. (Žiželice.) Necbá-li děvče rozmeteno a jde po jiné práci, bude prý křik a mrzutost v domácnosti. (Smidary.) Mete-li se smetí přes práh ven, bude v domácnosti, neshoda a hněv (N. Bydžov); dle jiné verse vymetají prý se přátelé. (Hradec Kr.). V kterém stavení metou po večeři, tam si prý přimetou závistníky. (N. Bydžov.) Mete-li někdo koštětem po lavici a stole, přijde prý naň nakažlivá nemoc. (Lužec.) Sedne-li si někdo na takovou lavici, dostane prý padoucí nemoc.1) Někde věří, že se takovému člověku udělají na těle nežity. (Hoř. Štěpanice.) Rozhází-li se smetí vzaté ze stavení, kde nouze a bída panuje, v domě boháčově, a smetí z domu boháčova v domě chudého, bude prý brzo boháč chudým a ehuďas boháčem.2) Vezme-H se ze tří křížových cest prach od 11.—12. hod. v noci, smíchá se s prachem s prahu kostelního, pak se zakope do čtyř úhlů v světnici a pod práh, zostudí všechny domácí. (Polička.) Na den sv. Filipa a Jakuba schová hospodyně koště z chléva, aby ho někdo nevzal a o čarodějnicích nespálil, sice by se prý všechen užitek od dobytka ztratil. (Cerekvice.)

Jakmile ráno domácí vstanou, myjí se obyčejně studenou vodou, jen v neděli děje se výjimka; tu se obyčejně umývají vodou teplou a nejen obličej, ale také krk a prsa. V té domácnosti se rádi perou a hádají, ve které se myjí na místě, kudy se musí choditi (Konechlum.) Kdo přejde přes »pomyje«, je prý ? vádě a hněvu nachýlen. (N. Bydžov) Lij e-li hospodyně »omeje« z nádoby do potoka, mizí veškeren užitek z domu. (Mlazovice.) Myjí-li se dva z jedné nádoby, stále prý se sváří; podobně se nesrovnají ti, kdo se myjí jeden po druhém v téže vodě. (Neděliště.) Myjí-li si zároveň dva ruce v jedné- nádobě, budou se prý stále práti. (Rozběřice.)

Vidí-li někdo viseti pavučinu se stropu v neděli, nemá ji strhnouti, sice by prý byl příčinou různice v domácnosti. (Smidary.) Aby se ve stavení před sváry zabezpečili, poklízejí na velký pátek, někde též na zelený čtvrtek a bílou sobotu. (V Krkonoších.)3) Kde se poklízí na »nově«, tam se drží pavouci i ve světnici i ve chlévě. (Ghomutice.) V některých domácnostech dlouho do dne svítívají; říká se, že není radno tak dělati, poněvadž prý »se vypalují oči« dni. (Vysoké.) Vypůjčovati sirky není dobře, byla by prý mrzutost v domě. (N. Bydžov.) Přijdou-li si sousedé do stavení rozsvítiti, nemá se to dovoliti, poněvadž se tím vynese štěstí z domu.4)

Dívá-li se někdo oknem do světnice, budou prý míti v tom stavení šilhavé děti; proto pobízí venkovan každého do světnice, kdo hledí oknem. (Rozběřice.) Praskne-li ve světnici něco z nenadání, stane se prý obyvatelům nějaká nehoda. (Hradec Kr.) Rozbije-li se nádoba, ohlašuje mrzutost. (Nechanice.) Kdo roztahuje v bytě zbytečně deštník anebo slunečník, při-volává mrzutost. (Nový Bydžov.)


') Čas. Mus. 1855, str. 51. 2) Grohmaim: Aberglauben, str. 223. 3J Beseda učitel. XIV'., č. 21. 4) Grohmami: Aberglauben, str. 42.

Předchozí   Následující