Bavorov a okolí v Pruském Slezsku.

Na kurku. »Jak dźićetko ze spania ocuói a nechce mu se očka otvořió, toho mamulka — »mutrla« — chycum za ručku, a ápivajum mu: »Tu kurka papala. Temu dala, temu nedala, temu hlavičku urvala. Běhala do komurečky na humulečky, tu se skuvala.« Přitym porošum jeho pal-cušky jeden za druhým, a na koncu tak dluho ho pod pažum lechcum, až se caly rozesměje.«

Na struči. Synek v ruce zavřené ukrývaje zrna hrachová — struči — dí: »Čimčerymčim na Valenein, vela strakatých kuni jedźe?« Uhodne-li tázaný počet zrn, dostane jich; neuhodne-li, musí tolik platiti.

Na fanty. »Dvě abo tři dźiochy držum za konec fortucha abo šnuptychle a jedna z nich ápiva: »Jedu, jedu na jermaček kupitach se vrtovlaček; kazali mi puścić, kazali mi drzeć.« Všicky muáum na ostatne slovo dać dobry pozur, bo majum všycko na opak robić, jak jim se káže. Kdyby která z nich slyšela »drzeć« a nepuśćila by konec tej šnuptychly abo fortuška, muśela by dać jaky ,fanť.«

Na mřikam. ,»Přede se ,abceluje': Am bunk . . . abo andrla . . . Koho ostatne sloro trefi, ten musi iść ,mřeé'. Un se obraći ku śćiane, zamruži oči, a te druhe dźeći tak dluho volajum ješče ni' abo Juž', až se skryjum. Potym ich idźe hledać. Kdo jest prvši znejdźeny, ten musi hráči iść na ,mřikam'«-

Na pták y.*) V šlehy dźeći muśum po cichu meno belejakeho ptaka známeho přiložic a potym se ku ploće postavič ze rozpjatými rukama, jak kdyby jako ptáky v lufée finrgaly. Jedno inše dźećo te ptaky předává a druhe je kupuje, oba dva tak se sebum při tym handlu muvium: I. »Glink, gling« abo »ur, uc.« II. »Co chceée?« I. »Farbičky.« II. »Jaké?« I. »Srnrgošmrgovate.« II. »Vyběrejce se!« I. »Boćium (čáp), vrabal, hla-stavička a t. d. Které dźećo sobě od počátku meno takého ptaka vymyslelo, muái zaraz od plota ućekać, a za nim leci ten, který teho ptaka chćel kupić. Kdyby mu se nezdařilo ho chytíc, musel by na novo iść kupovaé.«

Bal ? ??.? lat. (Míč z kravských a koňských chlupů.) Hablat se na sčianu (stěnu) ???? a šikovně do ruk chytá; při tom se spiva: ,Sekera, motyka, gnat, co na chłopa spad'. Chytne-lí hablat oběma rukama má — sto, pravou — padesát, levou — třicet. Abo: ,Pipa, mora nehněc mě,, bo zabijú tvoju matku, a tvojeho taéika; na ostatku i cebě.«