str. 446
jméno, tomu je dá a sám také je první vyvolává. Od jmen těchto také povstala mnohá přezdívka statků i lidí, neboť trápili takového »novokřtěnce« ostatní sousedé po celý rok.
Podávám zde ukázku. Prvně počne celý sbor najednou: »Pojedu, pojedu přes cestu, najdu-li u »Horáků« nevěsta.« Nyní se vezme stavení od stavení a jde to asi taklo:
„U „Horáků" jest slunce
že jest jejich Mařenka jako slunce !"
„U „Lesklých" jest drátek,
že jest panímáma jako karafiáte];."
„U „Příbků" jest hlína,
že jest jejich Vašek jako rozmarina."
„U „Pelnarů" jest oblázek,
že jest Hanička jako obrázek."
„U „Lacinů'' jest kůže,
že jest Lacina jak růže."
„U „Uhříků" jec;t hromada chrastí,
že panímáma hodné chase mastí."
„U „Vávrů" na rohu
visí pytel tvarohu,
Vávra na něj chodívá
Vávrová ho honívá."
„U „Květonů" je topol,
že jest Květou jako tochor."
„U „Zemanů" je hromádka kamení,
že mají chalupu na rozvalení."
„V „Pastoušce" je hlína,
že tam odtud teče špína."
„U „Vavříků" pod stolem
bijou blechy sochorem,
až jích mají půl kopy,
dělají z nich punčochy."
„U „Petříků" v kuchyni
vozí se Petřice po svire',
Petřík ji pohání
ona myslí, že je velká paní."
„U „Vondřichů" jest vrhlík
že jest.Vondřich velký skrblík."
„Havlovic Andres
zbláznil celou ves,
zavolal slepičky
do malé sedničky,
dával jim stuchlý oves" atd.*)
|
Pověry a zvyky jihočeské.
Zaznamenal Václav Mikolášek-Skalský.
Noc před s v. 3 králi. O půlnoci před s v. 3 králi promění se voda ve víno. Dříve trvalo \o od 11—12 hodin, že však nestřídmě se pívalo, děje se to nyní jen tak dlouho, dokud bijí hodiny. Na svátek sv. 3 králů slévají olovo a dle toho, jakou podobu má asi rozehřáté olovo vlité do vody, soudí, jaký stav budou míti za rok. To u hochů znamená, u dívek pak, čím bude jejich budoucí manžel.
Psaní s v. tří králů. Za dřívějších dob vykonávali psaní sv. tří králů učitelé; nyní se to neděje. Učitel vkročil s několika zpěváky do světnice a počal zpívati: »Ježíš Kristus narozený z nejčistší Marie Panny, od pastýřů, od třech králů, v Betlémě jest pozdravený. O přemilostné děťátko, Ježíšku, milé paňátko, o smiluj se, o slituj se, jenž na se vzal člověčenstvo naše. Rač dáti hříchů odpuštění, tomu domu požehnání, o Ježíši Spasiteli, rač nás přivést do své věčné slávy.« Při zpěvu tom psal učitel sv. tři krále svěcenou křídou na dvéře. Teprve když dozpíval,
*) Srv. „Č. Lid" II. str. !05.
|
