@S@v453

Kaprhál. Dej Bůh štěstí, dobry časy, pozor, ať nevyženou moje chasy, která za mnou kráčet mini, neb má netco ? vyřízení. Et nuž techdy, chaso moje, stavte se všecka do boje, Začni Tambor se svou rečí, at to ... lidem račy.

Tambor. Z bubnu mého veselosti, verbujem k svatému Řehoři ke cti.

Praporečník. Eyhle praporec Řehoře Svatého, cely Pak ... u vojska našeho, po kterim chceme bojovaty, a zvítězství dobyvaty, požehnej nás Svatá Trojice, která za nás bojujíce, zažeň vojsko nepřátelské, jak Uherské, tak Baborské.

Fajfr. Já sem fajfr jurysta, mám pístalku za tři sta, já se s ní mužů viraziti, 'i taky si na ní zapískati . . .

Kapr hal. Já sem malí postaveček, ja se turka nebojím, kdy já začnu svou šavličkou rubati, věřte, že se musi každí bati, kdo mi to dokáže, že já nemám dosti kuráže, my fousy to dokazuji, že já udatně bojuji, jak buben uslyším, na nepřítele sy pospíším.

Sprostí voják. Bratře'co ty se svýma fousy vychloubáš, jak ti ještě tak dlouhi nemáš, až já sy sví fousy vitahnu, pod samí uši sy je dotáhnu, chceš-li ti mít takoví, dej pozor, tento té poví.

Flíkl-Mon. Poslechni mou radu, budeš míti chlupatou bradu, já bych to udělal, nevím, já tě to hnedky povím, namaš sy židovskim dri-jákem, budeš lepší, abys byl deset let vojákem.

Kaprhál. Co to mluvíš, drijáčníku, nevzal bich od tebe sedum-náčníku, cos mne to učynil za hanbu; nevim, mam-li tě dát přes hubu, nevidíš na mně vojanské šati, od hlavi až do pati, máš ti mne tak fek-sirovat, půjdu já na tě žalovat, Páni, co o mně soudíte, niní jak na mně patříte, jak velki pán ze mně bude, až s tim Turkem vojna bude, bude ze mne tak velki Pán, já to jistě na sobě znam, jak mně z daleka spa-třejí, kveri zhuru vzíti musejí, každí kver prezentírovat, Generálem mne nazývat.

Flíkl-Mon. Tobě každí řícti muší, že sluší oslovi uši, ti nebudeš kaprhálem, chceš bejt našim Generálem, ti neumíš Eksecírku vojanskou, ty umíš nakou Uherskou, ja sem k tomu dosti vtipní, jsem k tomu dosti schopní, neb jsem já dost vistál, kdys mně Pan Kantor pod komínem mrskal, nebilo mne to možná vistát, musel sem se na Vojnu dát, myslel sem, že ze mne bude kaprhal, ale on mne to jméno dával . . . kaprhál, kdybich to'byl věděl, ráďej bych byl snášel metlu . . .

Sprostý voják. Wer yst das, snad utíkášli od nás přič, hned na hlás hřmotně křič.

Flíkl-Mon. Jen pomalu, nekřič tuze, aby snad se mnou nebylo hůře, neb já chcy naspátek jíti, Gysaři Pánu sloužiti.

Sprostý voják. I tobě spomocti nemohu, raděj tě takto spo-mohu, dám tě vzíti do vaŕti, budem s tebou hráti karti, a tys kaprhálu