str. 463

U Křúpału.

@P@Valašská povídka se starého světa. Vykládá J. M. Slavičínský.

Valašská povídka se starého světa. Vykládá @A@J. M. Slavičínský.

VII.

V tom vsetínském zámku

hrajú na cimbálku;

všecky panny poskakujú:

pucfme my tam, Janku!

Jédnúc stará Krupałka dajaci sa navésť Galétčenú vplzía732) také na šenk., Tedová pustila aj Hanču ponájprv k muzice, vyptá! ju Pavel KrM. Tož sa chtôía podívať na céru přeca.

Hanča měía hheď dosť tanečníků. Janek tančil nájvěc s Francků Galétkovú. A z Hančú viděla zas tančiť Pepka postřihačového už ale po třetí jedno za druhým. To ju pomrzévalo — dyť to néni ani súcí.733) A načiž734) by to také ... A ešče to Pepčisko, dajaci si zahráť, zpívá! z ostatníma choďaci po zóli :735)

Ančičko maličká,

proč si tak sladičká,

si sladká jako med,

nemożu na tebe zapoměť.

Ančičko maličká,

popros ty tatíčka,

popros ty maměnku,

aby ťa pustili do šenku ')

Hned' po téj Pavel Krňů — museł cosi začuť o jakýchsi řečách — tož postavjaci sa před muzikanty, dał si zahráť a zpívá! sám :

Včil zahrajte o těch babách,

co sedíja na těch lávách.

Nic nepijú, netancujú,

enom o nás klebetujú.

Krapałka si pomyslela : No, dobře ty, synku, máš, ty's jím to šak dobře řek. Přikázala ešče Hanči, aby nepila, dyž bude uhřítá, a aby přišli brzo dóm, schytila na sebe šátek a zeberaci sa tamtá.

Było ua tam třeba, jak čerta v Častochově, pravila taťkovi příďaci dóm azacała mu vyprávjať, zakel736) sa rozpravjala. Aten dyeky: mhih! a spál dál. Tož była naň zlá.

Nemohła dhího odespať. Pořád' očkávaía, až děti přídú. Kohúti už kokohrkali737) po třetí, dyž dosi potichučky otvíral dveři.

73i) vklouzla. 733) slušné (jsoucí, hodící se). 734) sesílené: nač. 735) sále. 736) pokud. 737} Kohout zpívá: kokohrkú! (holub : avavrkú!)