str. 466
Galétčena začujaci jich, vyšla pro ně. A, préj, poďte už kysť759,) ?? budete po nocách zbłuzat760)
Na druhý deň, dyž věšaly Galétkovy cérky šaty761) na bidla na dvoře, a slunečko svítilo, strýc Šviráků icfaci hore dvorem praví jím : Ej, děvčice, ale máte stałe.
Rozuša sa smiła, ale Francka odešla ge płotu* a dała sa cébiť.762)
IX.
Jakuba a Anny,
sedláčku, si nažni.
|
Slúnečko znało. Na póloch sa hujsały763) zrałe kłase a křepelky povoMvały: »Poď požať! Poď požať!«764) Galétkovy roby zały na Połu-ätvrtí765) žito.766) Prám połeduovały. Hanča Křúpaiova iďaci po mezi, vołała na ně : Galétkovy roby, užínajte žnisko, až vás nepopíchá vysoké strnisko !767) Tož pomožpámbu !
Roby sa ohledły.
Deštopámbu, bodajzdrava !768)
Janek dojíždžál s kravama. Jeli pro réž,769) měli ju podlá na pů poli, a byla už ałe týden v kolkoch.770)
Dyž Janek odpříh krávy, aby sa napásly a vyzlék sa, vołała ho Francka Galétkova, aby sełs němá obědvať, že majú pohančennú771) kašu s podmáslém. Tož Janek si dál řécť a příďaci ? ním, aj si vzał złyzicu.
Néni-ji to očarované, pravil Francce.
Ja, dyby to było Iza, smiła sa mu do očí, ale było jí smutno. Leč Hanči to prisło tak směšné, až sa smíchy po mezi válaia a křičala: Gary-bary, ěary-bary, keď sa ti to nepodarí.772) Tanu, cérča . . .
759) spát (zhruběle). Kyše do bílého dňa. 7ti0) Zblúzať n. zblýňať — po-tloukati se. 761) prádlo. 7li2) plakati (intens.) 7S3) houpaly. 784) Křepelka volá také: Myslivec — je střelec — zastřelit — teče krev! 7Ö5) Štvrť je dále od města než Poločtvrtí, název vyznačuje snad menší rozměr. 766) pšenici. 767) Popěvek. 76S) Přikloňuje se, ač jest to zkomol, z : Bůh dej zdrali. 769) žito. 77°) Kolek — kolík. Kolek v českém smyslu — štempl n. štemfl. Já mu dám kołka ale po lebeni (hlavě), pravil sedlák, když na něm chtěli, aby zaplatil odpůrci kolky ua rozsudek. Obilé sa skládá do kolků: na zagumaný (upěchovaný do sochorem vygumanéj^ díry) kolek napíchne se snop řítem (spodem) a navlékne se až ? zemi, na to se ohýbají ostatní snopy (asi 28) za klásím a napíchají se na kolek mítvavo do kříže, poslední snop napíchne se pod provříslem na špici kolku a svisá jako stříška klásím dolů. Do mandelů skládá se obilí zřídka.- '") Pohanka, obilí v Cechách neznámé. Na Valašsku jest oblíbená a upravuje se na různý způsob. Na řídko „chudačka", na husto jí se ve mléce a v masové polévce, dává se do jelit a přidává se do jitrnic. Květ její jest výtečnou pastvou včelám. Sediaci z ní pekou pohančenné pagáčky, jako v Polsku, kde zovou je gryczaky (gryczka). Jak hojně polští sediaci gryczaky jedí, lze soudit z přezdívky gryczak — selský chám. Rusové pokládají pohanku za výživnou. Svědčí o tom maloruská píseň: Kupaj grečajnicu, kupaj, milý, sčob ja mogła grečajnicu nabývati sily. Valašská hádanka détem: Kde byla pohanka spasená? Správná odpovědi: U studnice, jak brala vodu (Ježíšem). 77i) Říkadlo dětské (slovenským nářečím), když se chce „čarováním" něco překazit.
|
