do roku 1421 pán, po tomto roce do roku 1547 rychtář a konšelé té obce jako nejvyšší p o r u č n í c i sirotků ; přirozenými poručníky byli ovšem nejbližší příbuzní.

Slatek sirotků nedospělých obyčejně' převzat byl od poručníka, a práva sirotků zápisně na veškerém statku jeho pojištěna :19) »Pavel Sline z Hrušové zapisuje na svém statku sirotkům nebožtíka Vaňka. Jest-li by koho z sirotků Bůh neuchoval, tehdy na druhého spadnouti má; pak-li UY Bůh všech neuchoval, tehdy na toho spadnouti má, kdo by k tomu statku nejbližším byl.«20) A tím nejbližším býval poručník sám, a proto zapisovali tak rádi, až se o poručnietví soudili.

Jiný případ byl, že statek sirotčí byl prodán : »Pavel z Děsné vzal si vdovu rychtáře Matěje, a od sirotků Jánka, Mariina a Matěje koupil dvůr s rolí "za 71 kop 24 gr., i má z toho platiti dluhy a po dluzích zbude 64 kopy. Z toho se dostane mateři 16 kop, a třem sirotkům též po 16 kopách. Pavel otčím srazil si též 2 kopy 10 grošů mzdy zadrželé, ježto sloužil u nebožtíka. Také povoleno Pavlovi, aby mladších dvou sirotků Martina a Matěje choval každého z nich do 12 let bez přistavo-vání, a Jánka do tří let; potom jemu přistavovati má s panskou přízní. Ta smlouva se stala před rychtářem a před konšely a jinými lidmi obecnými v Děsné. Při tom byli Vaněk Koník z Osika, otec Důřin, mateře sirotčí, Víšek z Újezda, bratr Pavlův, i také v přítomnosti Jiříka a Václava strýců těch sirotků, kteří také vůli k tomu beze všeho dali «21) Z toho příkladu nejlépe viděti celé o tom jednání. — Třetí způsob byl ten, že statek sirotčí najat byl.22)

Veškeré jednání dělo se na právě a před soudem obecním.23) Na soudě obecním vyhledala se sirotkům spravedlnost, stal se počet o peníze sirotčí, a tyto splaceny do obecní truhlice se ukládaly. Z těch sirotčích truhlic vypůjčil si pan Bohuše Kostka po litomyšlském ohni 1546 větší sumy peněz, které zápisy ve staré zelené knize F. 17 vypisují.

Ze staré zahájské knihy vyjímáme: >Roku 1546 koupil Valenta na Zabiji dům a zahradu s rolí od sirotkův nebožtíka Říhy na roky po 6 kopách. Následující léta platil roky a tak peníze všecky vzaty jsou do truhlice. O ně stal se 1564 oučet při soudě před panem hejtmanem, co jsem vydal. Itetn dal jsem za dluh . . .«, ale již roku 1551 položil na právě zahájském Daniel hrnčířův sirotkům 3 kopy míš, ty vzaty jsou v truhlici nahoru (t. j. na zámek), a od té doby bráay veškeré peníze sirotčí na zámek, a sirotků ujal se opět pán, ač požet činí se na soudě obecním až do roku 1648.

V celku platí v 15. století ustanovení práva saského, a to v právě dědickém dle Extraktu z práv saských 1571 (Haněl, 0 vlivu práva