str. 21

Lidové názvy krajek na Vamberecku.

Material ke studiu dialektů českých.
Sebral Jos. F.Král.

Počátky krajkářství vambereckého sluší hledati v první polovici XVII. století, kdy manželka tehdejšího pána statku vambereckého, cizozemce Kašpara Gramba, nejvyššího lejtenanta, paní Magd. Grambová, roz. Rajch-lovna z Meldeku (Belgičanka rodem), zdejší lid v paličkování krajek vyučila a tím základ k tomuto důležitému průmyslu položila, který do nedávných dob, pokud ve Vamberce a jeho okolí nebylo textilních továren, skýtal chudému lidu jedinou takořka obživu.*)

Ve Vamberce a jeho okolí zhotovují se krajky dvojí: vláčkové a nitěné. Vláčkou rozumíme síť, kterou tvoří bavlněné tenké vlákénko. V síť tu se vplétá tlustá nit, čímž povstávají rozmanité vzory. Nitěný vzorek se paličkuje naproti tomu podle vypíchaného papírku.

Druhy krajek pojmenovány lidem různě buď dle tvaru, dle ceny, dle místa, kde se zhotovují, aneb odkud první vzor přinesen byl. Týž druh mívá někdy i různá jména. Sebrali jsme s účinnou pomocí vambereckých obchodníků krajkami (pí. Martincové a p. OLd. Peldy) a starých krajkářek vambereckých pojmenování ta, prv než v zapomenutí upadnou,**) a sestavili je tuto přehledně.

Vláčko vé: ětyřgrošíčkovy, čertíčkovy, čepcovy; — doubravsky, dě-ťátkovy, dvougrošovy, devítigrošíčkovy, dajčbémské (velmi staré); — fajno-váče, falešný; — harfový, hruštičkovy, hráškový (starodávní); — jetýlkovy, jelení rohy; — nece (pracují jen v Kostelci n. Orlicí); — okatý (též nitěné); — pomateny (také : šmodrchany — viz též nitěné), placáky, půl-zlatkovy, paňácovy, padesátiřádkovy; — rathousovy; — síťkový, sejtky, slejškovy, slezsky, struhadílkovy; — Santaláže; — třígrošíčkovy; — zub dlouhý a malý; — žabovy.

Nitěné: břečťanovy; — čtvercový; — devítky; — flíčkovy, falešný (viz vláčkové); — hadovy, hádkovy (tříhádkovy), hvězdový (jedno-dvou- tříhvězdovy), hříbkovy, hřebínkovy, hodinový; — irské; — kolový (jedno- dvou- tříkolovy), košíčkový (též kolovaný, kolečkovaný), kraple dlouhá (kraplovany), klasový, křížkový, kalíškový, kypír zubatý, kypír drobný, kostelní, katrovy, korunkový; — listovaný (lístkový); — mouškovy, měsíčkový (půlměsíčkový), metlovy, mřížkový, muchovy (devítimuchovy, šestnáctimuchovy); — očkový (též Saksovy — vzor přinesen ze Sas, dvou-

*) Viz o tom více ve či mém: „Krajkářství, tkalcovství a paprskářství ve Vamberce" ve „Vzpomínce na národopisnou výstavku okresu rychnovského dne 2 — 2. srpna 1894."
**) Vlivem cizích vzorů vytlačují se staré vzory domácí a s nimi v zapomenutí upadnou i lidové jich názvy. Různé druhy krajek novější obchodníci jen číslují, starodávná jich pojmenování vynechávajíce.