Leč v téj okno vřác! 111) A druhý kameň piz 112) do okna a třetí. Tož všeci ven. Ale na to křivačkáři čekali. Ze všeckách stran pršala kamení. Tož zasej zpátky do síně.

Hospodsky nabil dvojku na slepo a výjďaci ven, pustil dvakráť do Liptaíanů. Chlapi teprú zažili rozumu a dali do zdrapáku.

Machala — on byl starostů — nakázal hiásném, aby chodíi s flintu po cestě a dyby sa chlapi zas ukázali, aby do nich róchl113) na slepo.

Ale hlásný si nabil dvojku solú, myslaci si: sak nech enom přídú, já jím nasolím šrůtky.

Leč nido nepřišel.

Skované roby pozvylézaly. Chasa byla ráda, že měla na vrchu. Třeba nekerý mjél hlavu rozvalenu lebo oko zapuchíé, enom dyž nohy mohly skákať. Aj súsedi měli radosť, že udělali taký pořádek ; tančili ze vdanýma robama a pili až sa hory zelenaly. A bylo tam žížmo.114)

Janek sa neskovávál, ale do bitky sa také nemíšál. Aj sa strachu dost' namjéí. Myslel si: Dyby ňa tak nekerý okřtíl, abych přišel dóm z rozvalenu115) hlavu, a potom sa to rozneslo, že sem sa bil — to bych býl v pěknéj kalabě.116) Po bitce chťél íť dóm, ale ho strašili, že može ešče nedo číhať a mýknúť ho. Tož ostál a tančil taják ostatní.

O pů noci praví mynářka: Notož, je poledně, abysme sa šli na-obědvať. A šla napřed nachystat. Janek volky nevolky musel s němá.

U mynářů na stole byla misa vepřovéj pečenky. Mígala už sedéi u ní a jeď až mu masné piščalo117) z kůtků. V jednej ložnici ležál stařík a stařena. Pravíí: Pořád" ňa stařena suší,118) abych ju šel také provésť. Jářku, nohy by ešče skákaly, ale v těch plúoiskoch ně vyhrává jak na gajdy, ani bych muzigu nečúi. Néni horší, jak dyž je zle.

Sak ták, přiřekla stařena, a dyž to dlúho trvá.

Staří z hosfama mluvili o bitce. Zpomínali, jak to bývalo prvéj ešče horší ; včil aspoň sa nebijů křiváky lebo obušky119) taják dysi.

Janek po večeři si stanul s cérkama k armárce u dveří a jed s němá jabka co přinesly na okříně.l20) A Jozef Machalů sa zas otáoal kole Jevjákovéj Běty. Potom sa vrátili do hospody.

Ge třetí hodině sa Janek pobíral preč. Mynáře ho chtěli zdřžať, leč on sa nedál. Zatočil sa ešče nájposledy z Marýnú dokola a šél. Ešče na odchodě musel slíbiť mynářce, že přídě na podhodky.121)

A moh ste ešče ostať dneskaj. Muziganti budu hrát celý deň, enom co si trochu zdřimnú na jedno oko, špasovál mynář. A nezapomeňte řécť tatíčkovi o téj vlně. Aj jahňačky je tam cosi.

Dyž píatíí Janek u šentyša útratu, mladý Machala přikrčaci hlavu mezi ramena kyvnúl na Křúpalu, préj, sa ně zdá, že chceš byť švagrem?