(výšivkami). Také se vázaly pod bradou. Valašské šatky robily se z bílého ubrusu*); lašské též byly bílé, ale také tmavomodré, tmavozelené, květované a okrašlovaly se kolem kraje střapci. Vázaly se v týle neb pod bradou. Okraje copky bylo viděti.

Valašská košula »rubač« zvaná sestávala ze dvou částí: ze ž i v o t k u a k a b o I k u. Životek zakrýval prsa a sahal až po pás. Životek byl připevněn k tělu přes ramena od zadu přiramky éi šličkami. K němu kolem pasu všita byla spodní část košile. Nesnadno se oblékal a svlékal. Od krku až k životu pokrýval hrud kabotek u krku do límečku všitý a řásně sebraný; límeček tento byl na svátek černě vyšíván, na všední den byl jasno-fialkový. Svobodné u kabotků měly baňaté rukávy až po loket do límečku sebrané, při tacloch vyšívané. Pod krk se vázala mašla.

L a š k y přes prsa skládaly křížem šatky a vázaly je v zadu ; košile měly odhrnuté u krku, rukávy až po lokte málo rozdílné od nynějších. Hrdlo krášlily bílými, žlutými koraly neb českými granáty navlečenými na více šňůrek.

Spod ni ca byla z hrubélio plátna s rozporkem (lackem) na předu; na spodnici přišla sukně zvaná fěrtuch, vyleštěná, řásná, splývající hluboko po kolena. Fěrtuchy tyto dělaly se z domácího plátna, načernily se a hladily dřívky nebo skleněnými hladidly. Lašky nosívaly sukně vlněné, hedvábné, barvy rozmanité, a sešívaly se s lajbíkem (kordulkou).

Valašky opasovaly na fěrtuch kartounovou kasán ku (zástěru) modrou tlačenou, dlouhou jako fěrtuch, Lašky for tuch stejný s lajbíkem. Zástěry nazývaly se též přednice. Sešité byly ze 4—5 šiřin.

Lašky oblékaly na košili lajbík, kdežto Valašky bruclek, b r u c 1 í k. Býval vlněný i soukenný, atlasový, hedvábný, barvy fialkové, modré a černé. Na zádech u brucleku na spodní části bylo zříti kury, foldky ; nyní jim praví ksosy. Brucleky se na předu zapínaly hočky, ale neobešly se bez řady stříbrných nebo jiných kovových kneflíků. Jako mužští tak též »roby lebo baby lašské« nosívaly župky, podobající se grytkám na Opavsku, pod níž podkládaly rozličné šatky, jako lipské grochové (hrachové), grunšpicové, purperky, tybetky. Šatky bílé honosily se na koncích vyšíváním na dlaň širokým, vázaly se v zadu.

Š p e n z r y podobaly se opavským špenzerkám. Špenzr valašský bývá bez límce, hluboko vykrojený, s rukávy baňatými, u pěstí úzkými. Hotovil se z tmavomodrého sukna. Lašský špenzr opatřen byl přeloženým límcem, těsně kolem krku přiléhajícím ; spojoval se háčkem a babkou. Dotýkal se až pasu a stahoval se pasem z téže látky.

M e n 11 í k byl na svátky ; měl borty u knoflíků a čaproky. Barva byla červená, fialková, hnědá. V zadu dolů umístěny byly kůrky. Nejjemnější stál 10—12 zl.