str. 133
to isťéjší než doma. Lebo člověk, dyž má stovku šajnu v kapei, za dvě sta stříbra by nakupit.
No, dyž neponáhláte,17") tož nám ju nechtě a my si pokerúci171) pro ňu přídem, až budem měť chvílu.
Ja, móžem vám ju kerúci přivézf.
Miadý si vzal holuby od Jánka a šét s tatů na kancelář, odvádat dáňky.
Já nevím, máme-ji tú vlnu vzíť, rozmýšlál sa starý Křupala. On peněz nechce, je pravda, ale potom sa bude zas chváliť u Marušáka, že má u nás, jak dnes s tú jalůvku. A nač má člověk byť podarebně17a) lidským hubám na osívku.173)
Tanu, jak chceš, pravila Křúpatka. Ale zas máte to potom zvláčať174) zdožvíkúď, jak jež175) do ďury, a on nám ju přiveze pod nos . . .
Tomšu,176) počkaj ! volal za Machalama dosi, dyž šli z kancelářa.
Ohlédli sa. Marušák šéi z jatky, tož ho dočkali.
Ja, dyť vás nempžu ani dohnat", letíte, jak střelená raná.
Marušák z Machalů byli jednako na vojně, enom že každý u iné branže. Marušák u pěšáků, Machala u kyrysarů.
A tož poď k nám, milý, poď, praví Marušák, dyť tam mám pro ťa nachystané peníze.
No, nadbývá-ji ti — ale šak já ťa neuháňám.177)
Machalé vešli g Marušákom.
Neseš si holuby? praví Marušák mladém, zahléďnaci jím ocase trčať178) ze šatky.
Ja, mám, hújali'79) sme z Jankem Křúpalovým.
To sa zdá byť hodný chiapík, náležitý, ten Křúpalů, pravíi Machala. Býl v nedělu u nás, podívať sa na ty holuby, tož sme si ho tam nechali na hody.
Ja to už je tak v rodině, mínil Marušák. Jaké dřevo, taký klín, jaký tata, taký syn. Oni sa pěkně živíja. Jagživo na ně nic škaredého nebylo čuť. Já pamětám dobře ešče jejich dědáka180). Buďaci ogarec sem ho vídal, jak chodit s takovú hůikú dluhů. On chudák na starosť mjél bělmo na očoch. Míval dycky pořekadlo : Dá Pámbu, že sa všecko zas k dobrém obrátí. Býl v Benátkách181) v Uhroch zavezený pro víru, dyž našli u něho evandělícké knihy. Kolej roků tam přebýl, až potom ho pustili. Ešče u Křúpalů majú hrnky, co ztamocel přivez. A starého Zygmunta, tatu Křúpal-činého, také sem znáváí. Takový sprostý 182) číověk to býl. Utírávál sa žochem a na pole choďúvál v létě v plátěnkách. Tam u nich sa prvéj lidé schodúvali iďaci do kostela, zehříť sa v zimě. Ale šak aj v létě tam bý-
"") nepospícháte. '") kdysi, někdy (budouc). 17í) daremně, zbytečně. "3) osívání. 174) svláčeti, snášeti, svážeti. 175) zdožvíkud1 n. kdož ví odkud. 176) Tomeš dem. Tomešek. m) vháněti do úzkých upomíuánim, utiskovati strhováním na mzdě, na ceně. m) vyčnívati. l7!)) měnili. 18°) praděda m) v Banátě v Uhrách. Upomínkou na to byla říkadla, jež děti z farních škol na sebe povolávaly. Katolíci na evangelíky : Počkajte, vy luteráni, přídú na vás z Uher páni, zavezu vás do Benátek, že jídáte maso v pátek. Luteráni na katolíky: Počkajte, vy katolíci, dostanete na lavici, dostanete vy odměnu, že sa klaňáte kamenu. 18i) prostý.
