O Stupavě, kteráž je mi velmi zajímavou, ví se již od několika let, že již v dobách rozkvětu říše římské byla pro Římany důležitou.

Podařiloť se před několika lety domácímu děkanu, dříve archeologií se zajímajícímu, kopáním u Stupavy"objeviti lázně římské (hrad římský) a to na místě, z něhož za příznivého počasí až do bývalého Garnuntum na Dunaji opevněného, vynikajícího sídla římského viděti bylo.

Žel, že všechny předměty kopáním zde odkryté zavezeny byly dílem do musea, dílem do gymnasia Prešpurského, v němž objevitel přeď 40 lety studoval. Náhodou doslalo se mi koupí kamenné plotny rozměru a podoby malá kachle, na níž plasticky zobrazen gladiator římský v póse »výpadu«. Byla asi z ruin jmenovaných jako mnoho jiných předmětů uloupena; neboť u vykopaných rozloh hradních nebylo dostatečných stráží, jak si přede mnou objevitel, jenž se značným svým peněžitým nákladem práce odkrývací podnikl, stěžoval. Ovšem od dob římské slávy udalo se na půdě té v ohledu kulturním mnoho obratů, ale z vykopaných tu věcí, zejména keramických, dá se souditi, že výroba keramická nejen za těch dob zde kvetla, ale vzhledem k výtečnému materiálu, jejž půda zdejší průmyslu tomu poskytovala, dále a dále ve všech potomních dobách se rozvíjela.

Na troskách slavných hradů římských vzrostly hrady nové — hrady vítězů, a k nebi trčící zbylé, omšené a zvětralé múry jsou svědky i jejich zašlé slávy, a byť i chod průmyslu domácího ruchem válečným se někdy zastavil, dostal se zajisté do pohybu jakmile zavládl pokoj.

Oblast pohraniční hornatiny Karpatské, Malokarpatské zvlášť s pořídím Váhu ode dávna obydlena nápadně velkým počtem vyrábitelů hliněných předmětů, jmenovitě hrnčířských, džbánkářských a kachlářských.

Hlavní příčinou usazování se těchto řemesel v krajinách jmenovaných byl nejen dostatek ke zpracování schopné hlíny pro nejmenší výrobky, ale jistě také hojnost panstva na četných hradech tohoto kraje usedlého, kteréž chvályhodnou zálibu majíc v pokroku tvorby keramického směru, podporovalo všemožně dovedné a vynalézavé mistry své, takže i konkurence ušlechtilá z řevnivosti jak pánů, tak mistrů na jich statcích usedlých v dokonalé práci vznikala.

Hrady dosud zachovalé otevírají nám pohled na důkazy rozkvětu keramiky slovenské.

Uvésti mohu na doklad bývalý hrad Hunyadův blíže Prešpurku, jenž nedávno rakouskému šlechtici prodán a moderně zařízen byl. Vzácné starožitnosti nejen Slovenska, ale jiho- a východoslovanské, vedle jiných ovšem, prodány tu na veřejné dražbě za fatku. Bohužel že pozdě vždy zvíme o události, z nichž bychom pro sebe mnoho získati mohli, zejména pro dějiny naše kulturní. Bylo tu prodáno i mnoho vzácných kusů keramiky, avšak vše dostalo se do rukou obchodních »samlerů« a pak do Prešpurku, Budapešti a Vídně.

My málo dosud u porovnání s našimi sousedy v ohledu sběratelském jsme organisováni a ohlížíme se smutně po krejcaru, který jsme za cenný předmět vydali. Smutné faktum je to, že v ohledu národopisu tak