mlýně, základ kou, jíž zakládají se kola za svor a palec, by se neotáčela.

Zrgování, opravy a názvy prací tu konaných. České mlýny zřizují a větší a přesnější opravy provádějí sekerníci. Sekerníci dělají kola; vodní kolo udělané v lednici se zavěšuje, lejtruje, podeňkuje, lopatkuje, a je-li staré, někdy plátuje; ramena se střihají a střižená navlíkaj í; hřídel se krouží a ková, čep se zasazuj e, spuntuj e a tvrdí t. j. klíny železné pomocí sehamru se zaň zarážejí. Náboj (hromadné jméno pro palce v kole) se seká z oteš k ů šumberkou, usekaný dává se do kola; je-li semletý obrací se, má-li dásně, přibírají se mu. Kamení se krouží a osazuje, kypřiče se zakopává, spodek bývá skládaný ze smelků t. j. ze semletého kamení. Kamení má křes buď český, buď německý a rémiše.

tšlušba. a) Lidé: Mlynáři se obyčejně od čeledi a chasy říká: pane otče, od mléčů též pantáto a panoušku; mlynářce: panímámo Ve mlýně bývají zaměstnáni stárek, mládek, učenník; mimo to mléči, mlečky, prenašeči. Vandrující chase říkáme krajan c i, ale mívá též jiná jména jako na př řemeslo. (Na koho štěká to pes? Jde sem »řemeslo«, zní odpověď). Zejména dle toho, jak jsou v pořádku. Krájanci nosívají husu, neboli pingl; oni h 1 e-d a j í dílo, třebas po celý život, prosí poníženě za fedruňk, něco od oběda, prosí za odpočinutí, dohazují vše možné, skoro vesměs rádi kořavku, breberku, kotrmelcovou vodu a politickou samovraždu a jak jinak kořalce říkají; chodí p o vodě, proti vodě, se shora, ze zdola (předložka se opakuje) a přepadají na jinou vodu. Mnohdy platí mlynáři na korbon (společná pokladna k vydržování vandrující chasy corbona) a pak nedávají fedruňku. — b) Výkony: Obilí se skládá do mlýna na zanášku; obilí se nasýpá, špicuje, zamílá, šrotuje, mele, domílá, vy milá, mnohdy se pere nebo kropí, mouka se fasuje; z obilí jest: mouka vyrážka (vyrážek), chlebová, dom í laná bílá a kruchová (u pšenice), krupky, krupice, krupička kozičky, špicovaní, šrot, votruby; co se rozpráší, dá se z části smésti, a jest to pak (v)omatek nebo (v) o m ě t e k. Za lubem je (v) o m í 1 k a, m ě ř i ô n é se bere. Kamení se z v e d á, křeše, přibírá, p r i m f 1 á, váží; nemá míti z á m ô ť (a kývati na mleče nebo na sedláky); jemu si skládá a lehčí, do kameňa se dává a z kameňa se nbírá (t. j. pouští resp. zastavuje obilí z koše). Pytel se p r á š í; pytlík se přitahuje a povoluje, přepíná. Tlučený ječmen se (v) o s e j v á. Obilí mleté si přináší mléč anebo je tu sam omletí. Mnohdy se melivo fouká na větrácích, fufrech, mlejnkách nebo na grysmílech (Griesmiihl). Mlýn někdy též zlobí: rozbíhá se, krotí se, má váhu, hřeje a rozhazuje se. Zamrznou-li v lednici kola nebo stavidla: vysekává se, což jest nejobtížnější práce zejména na řekách.