Předchozí 0239 Následující
str. 222

netrpí. Poslední však řádka zpívá se nezměněna a poněvadž jest o slabiku delší, než obdobná sloka oddílu I, mění se nápěv tímto způsobem :



Ballada tato jako píseň končí slovy »na topole podle skal zelený mužík zatleskal«, a je i v této zkrácené formě ladným zaokrouhleným celkem.

Národopisné črty z Rakouského a Pruského Slezska.

Podává Jan Vyhlídal.

1. Jaké ryby, raky a ještěry zná lid slezský? Ve slezských vodách žijí »kapry« trojjací: 1. Velcí, černí, pokrytí malými šupinami. 2. Velcí — posetí velikými šupinami. 3. Třetí druh má sem tam šupku. — »Ščuky«, které mají kačení zobák, jsou též trojího druhu: 1. Bílé, jež se zarývají do bahna. 2. Černé páskované. 3. Černé strakaté.

—»Pstruhy« jsou dvojjací: 1. Plavě kropkovaní. 2. Černí — krop-kovaní. — Stryk Kozel pod Lysou vykládal, že mezi pstruhy jsou »pulci«, co nejsou »hoditelní«, mají podobu pstruha bez kropek, velkou hlavu a hřbet ostrý jako nůž, tak že se při chytání na něm může »užnout« jak na noži. — »Břenec«jest ryba jako pstruh, ta se též má za nehodnou k jídlu. Břenec má pří pysku na obě strany malé rožky, které do sebe může vtáhnouti a zas vypustiti. Ty rožky jsou měkké. — »Mik« jest dlouhý, plavý, podobá se hadu. — »Poruš tva« jest dlouhá a široká jako šindel. — »Parmy« jsou ploské, červené. — »Jalce, lalce« znají lež rybáři slezští, jsou bílé »šupinavé«, a »platvy« mají modré. — »Bělice« jsou bílé; též »plaskače« mají takovou barvu, ale červené oči. — »Rusky« jsou pomenší a tmavé. — »Perky«, též »sokoli« zvané, mají na hřbetě škutinu. — Ryby se chytají na »lu-dicu« neb do »saku«. O rybách se praví jako o včelách, že »umřou«, protože Kristus Pán jich požíval. (Borová.) — Rybáři slezští rozdělují raky na slezské a polské (Skalice). Polští jsou tací »chrápati«, a nejsou tak dobří jako slezští. »Slezské raky, to co vert,« chlubil se rakař. — Také podle barvy rozeznávají ve Slezsku raky: 1. Černé, co když se ve vodě uvaří, nesčervenají. 2. Žluté, ty jsou nejlepší, též jim říkáme »putzkrebs«. 3. Modré. 4. Zelené. Konečně se dělí podle toho, kde žijí na »olšané« (černí) a »bařinače« (plaví, krátcí s »klapety« hrubými.

— »Joštěrky« jsou dvojjaké: 1. zelené jedovaté Jak zelená joštěrka


Předchozí   Následující