po holé noze poleze — zapuchne noha. 2. Černavé, co nic neudělají. Joštěry, štury žijí ve vodě. »Dy ma byt pluta, odtikaju od vody; dy ma byt pohoda, du do vody.«

2. Garbířství. Osmdesátiletý garbíř (koželuh) v Benešově v Pr. Slezsku popsal mi svou dílnu takto: V jizbě mám »taflu« na »gryšplo-vání.« Gryšplovalo se »gryšplem«; gryšpel byl dřevěný, na vrchu prostý, spodkem okruhlavý; v gryšplu byly vyřezávané zoubky. Na »šobanku« se kůže dřely kosami železnými. Tupá »kosa« byla asi přes střevíc dlouhá, okrouhlá; »ostrá kosa« či »šerajs« byla prostá, podobná šabli.

»Šlichtmund« jest okrouhlý v prostředku s derou, hrubě ostrý; tímto se škrabalo po roztažené na žerdi kůži. Na dvoře měl jsem »bečky« kam se vápno a »koruny« (kůra) dávaly; též »kadečku« na vodu, v níž se kůže močily. Koze se dělaly hovězí, koňské, tělatiny, ze psův a ovec, a prodávali jsme je na funty nebo od ruky. Funt hovězí koze stál 16 až 18 českých,*) tělatiny as 25 českých. Koňská kůže — celá prodávala se za 6—7 širokých.**) Tovaryš zarobil denně 2—3 na:; učňové bývali v »nauce« tři roky a platívali 12 širokých. Patrona máme sv. Kryšpína jako šveci.«

Klekanica obcházela večer po klekání po vesnici, vábíc k sobě lidi, zvláště děti, jež pak usmrcovala Proto, jak zapadlo slunce, říkával hospodář: »Slunko za hory, dvéře na závory.« Dům se uzavřel a nikdo se ven nepustil.

Posud strašívají se děti, toulající se večer po dědině, klekanicou (Od Brna.)

Po jarní vodě neradno choditi; nohy se popukají a rozbolavějí. Říkává se: »Nechoď po jarní vodě, paní Hachla ti poseká nohy.« (Od Vyškova.)

Zaslal Jar. Gryc.

V Rozstání býval člověk bezručka, starý voják. Chodíval do žlebů na raky. Tenkráte tam stávaly veliké lesy, a vody bývalo vždy dosti, a v ní plno raků. Kdysi nemohl za celý den ani ráčka chytnouti. Když se už schýlilo k večeru, zaklel na plnou hubu a měl se k odchodu. V tom vyleze z díry rak nevídané a neslýchané velikosti. Chytil ho, vstrčil do