mění úmluvy, kteréž dávám mezi mnou a vámi, duhu mou postavím na oblacích nebeských. 1. kniha Mojž.: v 9. kap.

Kdy slunce na nebi zpátkem postoupilo? Za času pobožného krále Ezechiáše, když se rostonal a modlil, a Pán Bůh patnácte let zdraví jemu přidal, jakož psáno jest u Izaiáše proroka v 38. kap.: Toť pak bude to znamení od Pána, žeť učiní Pán slovo toto, kteréž jest mluvil: Hle já zpátkem postoupiti rozkáži stínu řádkův, přes něžto postoupilo na orloji Achasovu slunce deset řádků?. I navrátilo se slunce desíti řádky po stupních, po nichž bylo sešlo.

Kdy slunce na jednom místě stálo a nikam se nehýbalo? Když Jozue s pěti králi Amorejskými bojoval, a západ slunce se přiblížil, modlil se Jozue a mluvil ku Pánu, že slunce na jednom místě stálo a k západu nepospíchalo, dokudž se nad nepřáteli jeho nepomstil. V knize Jozue v 10. kap.

U koho angele v způsobu lidí noclehovali ? U pobožného Lota: neb psáno jest v 1. knih. Mojž. v 19. kapit.: Dva angele přišli do Sodomy večer, a Lot sedě v bráně města, i žádal jich snažně, když na ulici chtěli zůstati, aby se k němu uchýlili. Pročež epištola k Židům v 12. kap.: dobře napomíná, když takto dí: Na přívětivost k pocestným nezapomínejte, skrze ni zajisté někteří nevědomě angely do hospody přijímali.

V kterém potýkání angele viditedlně se ukázali a tu přítomni byli ? Když Machabeus s malým počtem lidí proti vojsku Tymothea, nejvyššího hejtmana polního krále Antyocha táhl, a boj náramně byl, ukázalo se z nebe nepřátelům pět mužův na koních s uzdami zlatými, krásných, vůdcové Židů jsouce, z nichž dva měli mezi sebou uprostřed Machabea, oděním ho obklíčivše, ve zdraví zachovali: Ale proti nepřátelům šípy a blesky stříleli, kterýmžto bleskem a slepotou poraženi a zmámeni jsouce, padli. I zbito jest dvadceti tisíc a pět set pěších, a jízdných šest set. V druhých knihách Machabejských v 10. kapit.

Koho jsou na cestě jeho angele potkali? Jakoba patriarchu, když s ženami a dětmi svými z Mezopotámie domu se navracoval. V prvních knihách Mojžíš, v 32. kapit.

Kdo se nenarodil a v tomto světě živ byl? Adam, první člověk: ten se nenarodil, ale od Boha na svět stvořen jest z truplé hlíny země, v něm živ byl devět set a třidceti let (Eva dle zdání jiných devět set a čtyrydceti let). V 1. knih. Mojž. v 5. kap.

Kdo se narodil a neumřel? Patriarcha Enoeh a prorok Eliáš: ti dva jsou nezemřeli, ale za živa do nebe vzatí. V 1. knize Mojž. v 5. a 4. knih. Král.: v 2. kap.: jiný život radostný a věčně trvající očeká~ váti se má.

Který člověk nejstarší a nejdéle na světě živ byl? Mathuzalem: Ten živ byl devět set šedesát a devět let, to jest nejvyšší starost, kteréž žádný člověk ani před ním ani po něm nedosáhl. V 1. knih. Mojž.: 5. kapitole.