Ukázka z nářečí okolí zbirovského.

Ten je tam platný jako páté kolo u vozu, jako pes v kostele, husa v nebi. Říká se tak o zbytečném darmojedu, který celý den Pánu Bohu kouká do oken a čeká na toho pečeného holuba. Takový božínešť; když prý jej Pánbůh stvořil, řekl prý: Budiž .k ničemu!

Hloupý jako dudy, kovářovo boty. Přisvojovaeí adjektivum jmenné končí ve všech rodech i pádech na zanedbané-o v o, kovářovo žena, kovářovo botám. Rodová koncovka -ovic se stahuje. Správné Novákovic statek na Hořovicku stahují Nováko(v)ic, Novákojic statek a na Zbirovsku docela Novák oje statek. Říká se také u Nováků, u Tomšů.

Kouká jako sova z nudlí, čtyrák skrz dírku, sova z houští, zajíc na nový sníh, tele na nová vrata, sysel z díry, myš z komisárku.

Mluví jako koza před smrtí, marně, jako žába před večerem. Mnoho zbytečných řečí, nemá to ani hlavy ani paty, páté přes deváté, jak mu slina na jazyk přinese.

Staví se jako zmrzlá košile, prkenný paňák, škrobený na-foukanec. Hale, teta, jak se ten vohanka naparuje! Místo hle říká se u nás hale, hleď rr halejď, hleďte =: halejďte, helejte, viď ~ vit, viďte? := vité. A každý je tetou nebo strejčkem. Musí býti zticha jako kapr v žitě, ani nepinkne — nedutá, nepípne.

Zpívá jako moucha v konvi, všichni hnedle jsou ve slepej vsi, t. j. Není ho téměř slyšeti, tak že všichni brzo spí. Je stálý jako voda v koši, tajný jako sídlo v pytli. Skáče jako žába v plívách, mele se jako pes v pytli.

Škrabe se, pomalu a zdlouha leze jako kotě mákem, točí se jako na másle, jako přišitá čamrda, sochor vpytli.

Nosí to jako kočka koťata, z jednoho místa na druhé a nikde nemůže bezpečného úkrytu nalézti.

Ten je mu milý jako sůl v oku, hříbě valachu, trn v patě, roh na čele, voda v botě, koza v zelí. Obyčejné předsouvání v před počátečním o i zde je obyklé. K ostatním samohláskám přisouvá se někdy aspirační h, na př. Hanka, Heva, Hivina, halmara, huzel, houročky. A zase naopak h někdy se odsouvá (h)rozinka, (h)rožeň, (h)loch, (h)ouvězí. Má z toho radost jako židzprašiviny, pes z měsíčku.

Neodbytný jako čtvrtodenní zimice. Na paty se věsí, kam se hneš, a není k zbavení. Jakopijavice, klíště. Jde jako krmná kachna; pro tlouštku kolíbá se na obě strany. Vidím do něj jak do hubený kozy, vidím mu do žaludku. Tam je o peníze jak mlynářovo slepici vo pšenice, žádná nouze. To je pro něj