Ja, lepší z dědiny, dyž je hodná, než z města, dyž je fena, pravit jí Švirák. Všeci sme jednak g obrazu Božím.

Křúpalka sa enom starala, bude-ji umeť nevěsta všecku prácu a vařiť, dyž je z dědiny.

Leč tetka její, stará Hořélčena, jí to rozmlúvala. Préj, cérko, veť je to zlé, nutiť na něco v takových věcách. On, Janek, dyž už s tú je oznatý, nebral by si inéj z chuti. To potom, jak si na sebe zvyknu, už je neskoro bránit. A tak aspoň nebude naříkať na vás, dyž by to — ale šak Pámbu zachovaj — mělo byť nějaké. A ona sa také naučí, co nebude umeť — je mladá . . .

V úterý po svatodušních svátkoch byla svadba.

Už sa přestávalo držať na ty staré obyčaje, ale starý svat a stará svatka ešče byli, aj družky a mládenci.

Žádným hosťom nelza nadobře uhověf. A hosť také aby sa ohledal. Dobře pravíja, že dyž si chce súsed na súsedovi postihnúť, pozve ho na svaďbu. A ešče na Křúpalovéj svadbě sa zešli měšěčí ze selskýma. Tož měsckým sa nelúbilo první deň v dědině, třeba mynář si dál na hostině záležat, a selščí sa zas jaksi nesnadnili na druhý deň mezi měsckýma. Křúpalka byla celý deň v kuchyni, až večer šla za stoly. Večer přišli aj pan farář s panem rechterem. Pan farář hned' vešel ze zpěvem : Néni, bože, jako ženka mladá, dyž ona sa rozveselí z rána... A potom sa dál z každým do řeči a tož tak všecky svadebníky rozebrat, aj z písma, co de veselšího, přirovnávat, aj tak, co věďéí, co sa de stalo, vykládal. Všeci byli veselí a jedli a pili, až sa jím trhaly na břuše žily, jak je to v těch pohádkách.

A tož potom zas na zól všeci, staří, mladí, každý ze svú. Staří, co netancúvali chyba na svaďbách, předháňali sa z mladýma. No, muselo to byť >Hulaj, duša, peklo hoří!« dyž aj starý Baďura sa rozpatnástíl.314) Staňaci si před muziganty, dál si zahráť a do zpěvu :

A začal podupkávať a pochlapkávať a Baďurka z druhého kuta protivá něm. V prostředku sa zešli a tančili potom takový starý tanec, pěkně pomalučky a všelijak, né jak sú včil ty bláznivé, co sa enom hépe z kuta do kuta, brzo by duša vyletěla oknem. A všeci jich nechali samy tančiť a nenavěřili sa na ně nahleděť. Obá vlasy učiněné3 ía) mléko a hopkali taják sýkorky.

Ti šak majú zdravé kořeně! pochvaloval Machala.

Ja, dyby nám dál Pámbu, abyhme byli tak mladí, až budem tak staří, dá-ji Pámbu ve zdraví dočkať, pravil Křupala.