pak, o které mu povídal, nemůže prý nalézti a musí ji hledati v truhle v Kreutzu; tam prý leží umění jeho matky a až to najde, tak prý to jistě pošle. Také o dn"ě se dovídáme z dopisu Markéty z Dlouhé Vsi od 12. února 1469, která si na ni zle naříká. 0 jisté, neurčité však nemoci píše 19. července 1474 Augustinus z Krumlova, t. č. kantor v Soběslavi, Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově. Oznamuje mu, že jeho sestra jest ještě stále nemocná, »než jižt jsú jie jednu věc poslali z Ghú-sníka a tuť nosí na hrdle a má nositi až do devátého dne, a tak praví, že by měla ta nemoc hned přestati, neb jest purkrabie chúsnický také tu věc na hrdle nosil a pravil, že mu od toho ta nemoc přestala<. Proti jinému druhu nemoci radí p. Petr z Rožmberka p. Ladislavovi z Šternberka na Bechyni. Píše mu: »Pravil mi pan Suda, že byste na kámen velmi nemocni byli, kdež jsem toho jistě nerad uslyšel a věrně vám toho nepřeji. Dajž Pán Buoh, abyste se zase skoro (= brzy) zhojili, kdež jsem na žádost vaší ihned panu Súdovi svého prachu i koleček, keréž mně proti tomu pomáhají, dal, aby vám to bez meškání poslal.« — R. 1531 prosil Ludvík Bezdružický z Kolovrat p. Petra z Rožmberka na Krumlově, by pro jeho máti, která na dnu na zuby v nemoci leží, poslal lazebníka Zikmunda. Mnoho-li pořídil, toho se nedočítáme. — Na léčení jel také p. Petr z Rožmberka 2. května 1540 do teplých lázní do Slezska >slove zu Bornprun pod Kynosem«. Jel tam přes Bystřici, Prahu, Brandýs, Mladou Boleslav (tam dostal barvíř = bradýř, ješto pánu Jeho Mti hlavu zmyl, 3 groše 3 denáry), Dub, Fridland, Fridberg až do Teplice. — R. 1545 měla dle zprávy Jana z Pernštejna sestra manželky p. Puty z Ludanic souchoty a ležela s nimi v Praze, Půtovi samému pak píše týž Jan o jeho nemoci: »že by na vás zima nejprv přišla a potom že se vám v třísíích vyložilo a potom že je prameny dolů v po noze pustilo.« Voldřich Španovský z Lisova a na Želci měl zase 4. března 1547 velikou bolest v oku, tak že ustavičně ve tmě bydleti musel. R. 1549 žádal hrabě Albrecht z Gutštejna a na Zvonici hejtmana na Krumlově Petra Doudlebského z Doudleb, aby vypravil lékaře z Kaplice k nemocné paní z Pernštejna a kdyby ho měl vazbou přidržeti. — Proti zimnici doporučoval 7. dubna 1556 Zdeněk Mezeřičský z Lomnice a na Ledči p. Václavovi z Švamberka následující prostředek: »Jáť sem nic jiného nepožíval, než vápenec ve víně vařenej ráno a na noc pil; tak smýšlím, že mi od toho zimnice přestala.« Týž Zdeněk psal o něco málo později témuž Václavovi: »Strany zdraví mého pánu Bohu děkuje dosti dobře se mám. V outerý minulý pouštěl sem krev žilou, vskutku znám. že jest mi hned všelijak lehčeji, toliko v nohách velmi mdel sem, že mi s vobtížností přijde choditi. K jídlu proto chuť mám, i v pravdě v tý nemoci konfektů vašich, které ste mi dali, sem požíval; zdálo mi se, že pro mdlobu velmi dobré sou.« — Téhož r. 1556 p. Jan Křínecký v těžkou nemoc upadl a krev se v něm ztratila, tak že doktoři o něm pochybili. Arciknížecí pak doktor radil mu, aby mléka ženského požíval a ač těžce ho k tomu přivedli, přece polepšil se na zdraví. Sami mu jiného žádného lékařství nedávali.