Zazpívá-Ii snoubencům na cestě do kostela kohout, uvalí muž na sebe velikou hanbu pro nějaký zločin.

Pláče-li nevěsta hodně, nežli ji odvedou do kostela, budou jí krávy hodně dojit. Vzdalují-li se při kopulaci nastávající manželé stále od sebe, nebudou se míti rádi, ale budou se stále svářit. Jsou-li však stále při sobě, budou se vždy milovat. Při kopulaci vypůjčuje si nevěsta od ženicha nebo ženich od nevěsty nějaký peníz. Kdo si na to vzpomene a peníz si vypůjčí, bude vládnouti v domácnosti. Při kopulaci dávají snoubenci pozor na svíce. Komu z obou svíce jasněji hoří, bude déle živ. Když přijdou novomanželé z kostela, pochvátne si nevěsta do světnice a dívá se skrze věneček na ženicha, aby byli šťastni po celý život.

Strunkovice. Jos. Pernegr.

Z rozmanitých zásilek a návrhů ku vyobrazením v Českém Lidu nastřádá se vždy za čas sbírečka kreseb, vyobrazení obsahu vzájemně nesouvislého, nevyžadujících zvláštního dlouhého doprovodu textového. Ze sbírky te vybíráme pro č. 6. několik ukázek se stručnými vysvětlivkami.

Prof. J. Soukup upozorňoval v čísle 4. na lidovou tradici českou o kovářském řemesle a zmínil se při tom o svérázných stavbách českých kováren. Akademický malíř J. Prousek zachytil zdařilou kresbou obraz kovárny u zámku Svijanského, připojiv zároveň vyobrazení znaku Vartem-berského a Šlikovského z r. 1545 z kostela v Přepeřích (viz vyobr. na str. 280.) Týž znázornil na str. 285 zajímavý výrobek staročeského kováře, klíční kování na fortně, z dubových fošen, u bývalé kaple zámecké ve Svijanech.

P. Matiáš Burnatius, jesuita kolleje v Jičíně, při své činnosti na Jičínsku byl od lidu z Rovenska r. 1627 v Libuni usmrcen podávkami. Viz líčení Aug. Sedláčka, Hrady X. str. 52. Na památku vydán byl obrázek se znázorněním jeho smrti, jehož reprodukci viz na str. 289.

V Táborské bibli z věku XV. vedle jiných kreseb vyobrazen »Táborský bratr«, ukázka válečníka tehdejšího, s potutelným naznačením způsobů tehdejšího řemesla válečného. Kopii opatřil p. K. Lyer. (Viz vyobr. na str. 293.)

Článku p. prof. J. Nedomy v čís. 5. o přísaze v hrobě, zjišťování mezníků týká se vyobrazení na str. 283 od B. Kutiny. Znázorňuje líc a rub mezníku Želeckého panství u Radimi z r. 1690.

Studii A. Fialy o majolice slovenské v tomto ročníku doplňujeme vyobrazením jezdce z r. 1729 na majolice českého původu v Náprstkoiřě Museu na str. 291.

K oblíbené nyní mezi lidem písni »Vyjíždějí z lesa lovci . , .« o Oldřichovi a Boženě poskytuje illustraei vyobrazení tak zv. Boženiny