studánky v Peruci (na str. 281.), z které vyvěrá potok, u něhož dle pověsti spatřil Oldřich Boženu peroucí.

V kostele Ronšperském vyobrazen jest na náhrobku z roku 1575 názorným způsobem kroj staročeský ze druhé polovice věku XVI. se všemi zvláštnostmi charakteristickými. Zařaďujeme poučný nákres tohoto kroje na str. 297 , jakožto obdobu k líčení krojů staročeských v Mladé Boleslavi od prof. F. Bareše.

V malebném zátiší u Žinkov načrtnul si K. Liebscher poustevnu na Potšteině, k níž druží se v okolí hejno romantických pověstí o čertových kamenech, o pokladech a pod. Vyobrazení její podáváme na str. 288.

@NZ@Směs

* Štědrovečerní večeře vesnická na Pelhřimovsku. Bramborová polévka s houbami, černý kuba (pečená kaše z ječných krup, k nimž přidáno usekaných sušených hub s česnekem, na vrch dobře omaštěná a opepřená). Též vaří se hrách se zelím a namazané vdolky. Také se připravuje (ale též o jiných slavnostních dnech) tak zvaný »Vocet«. Sušené ovoce, zvláště hrušky a švestky uvaří se s troškou všeho koření a jí se studené. Šťávy nechá se uvařiti více a při jídle dávají se do ní k ovoci tak zvané »vořechy«. (Obyčejné těsto kvasnicové, zakulacené z něho kouličky a smažené na másle.) Někde udělají z kynutého těsta dlouhý pruh, řezy naznačí se díly, a dá se to péci na pekáči. Pak rozláme se pruh dle onoho čárkování, a kousky dávají se do »vocta«. Prraější, vořechy, dávají děvčata o muzikách hochům. Anna Šebestová-Le-decká, Pelhřimov. — Na Malšicku (a v krajině táborské a bechyňské) vaří se všeobecně »Černý kuba«, kaše z krupice a hub. Uvařené, na drobno rozsekané houby a uvařená krupice se znova zavaří s »brambo-rama«, česnekem, cibulí a »marjánkou«.) Letos nebylo hub, proto měli »kubu« jen málo kde. Dále hojně se připravují »nalívance«, namazané syrobem, máslem nebo povidly a posypané mákem. Někde jedí praženou polévku s nakrájenými nalívanci. »Sladký ocet« připravují ze švestek, mandlí a hrozinek, které se vaří s praženou moukou, perníkem a šťávou z koření (bobkový list, česnek a citrónová kůra). U 70 rodin napočteno: »Černý kuba« u 7, Nalívance 36, Sladký ocet 28, Polévka rybí 22, Polévka pražená 4, Ryby 43, »Štrudl« 23, Koláče 16, Koblihy 2, Káva 67, Vánoční stromek měli ve 37 rodinách. Fr. Strnad, Malšice u Tábora. — V poříčí Jizery mívají jikrovou polévku, rybu, hrách s máslem oma-štěný a ovoce. Na jih od Mladé Boleslavi v krajině nazývané Černava (od černé země v polích, v které se rozličné obilí dobře daří, kdež sívají také proso, z něhož jáhly dělají) mívají jáhelnou polévku s houbami, jahelník a ovoce. Jahelník připravují takto: Jáhly nejprv v dobrém sladkém mléce uvaří, uvařené vylejí na pekáč, roztlukou doň kus cukru a několik