str. 305
Skřítek (Postelníček, Koufníček) v podání prosto národním.
Sebral J. Košťál.
Skřítek byl ochranný bůžek domácí, který chránil dům i rodinu ode všech nehod a pohrom, přinášel hospodáři štěstí a požehnání; jmenuje se také Hospodáříček, Šotek, diblík a j. — V dobách starších vyobrazován a popisován býval jako malý hošík, často jako opice; bájeno též, že duše nekřtěňátek proměňovaly se ve Skřítka.1) Později přibájeny Skřítkovi různé podoby; objevoval se prý jako šeré kuřátko, ohnivý drak a j. Také hůl anebo závora2) zastupovaly Skřítka, jemuž svěřován dům v ochranu, když hospodář někam odcházel. Konečně věřeno, že se objevuje bůžek tento v podobě trpasličí; zdržoval prý se v hospodářství nej-raději za pecí nebo v chlévě, jinak obýval v lese, u studánek a také na poli.
0 původu jeho bájí se takto: Skřítek se prý vylíhne z vejce, jež snesla černá slepice. Kdo si chce bůžka tohoto opatřiti, zaobal takové vajíčko do červeného šatu, vlož je pod pravé páždí a zdržuj se po šest neděl za pecí; při tom se nemá člověk ten ani mýti, ani modliti; nesmí býti také vyrušován.3) Potom se vylíhne z vejce kuře jak uhel černé, roste rychle a zakdákavši, promění se mžikem v ošklivou kočku s roz-
') l)r. Č. Zíbrt: Skřítek v lidovém podání staročeském str. 5.
2) Malou závorku, na jejímž konci vyřezána byla dětská hlavička, měl do nedávná dědeček Š. v Lužanech.
s) V Kladsku věří, že se Skřítek vylíhne z vejce, jež snesla černá slepice; to se uschová a pravidelně se na ně dýchá.
|
