ježeným hřbetem, zelenýma očima a hroznými drápy. Mňouká zuřivě a promění se v malého černého mužíka, pichlavých očí. Ten slíbí hospodáři, že mu zaopatří všecko, pokud to nebude proti jeho zásadám; dříve však se musí člověk zapsati vlastní krví na smlouvu, která jest napsána na černém papíře červeným písmem. Pak se prý Skřítek schoulí v klubko a odletí v sirnatém plamínku. Od této doby vzrůslá blahobyt v domě, kde se zdržuje Skřítek, ale spokojenost zmizí. — Ve dnech úplňkových trýzní prý Skřítek všechny domácí, takže naříkají hlasitě a zahalují se v šátky až po uši, aby nebylo znáti modřin na obličeji.4)

Názor tento o vzniku Skřítkově z vejce, jež snesla černá slepice — nesrovnává se s názory doby staré. Skoro všichni spisovatelé staročeští pokládají Skřítka v podstatě za úplně podobného domácím bůžkům ochranným u jiných Slovanů, kteří věřili, že předkové jejich i po smrti mezi nimi zůstávají, opatřujíce hospodářství a pomáhajíce jim, pokud se jim dostává povinné úcty. Kde si jich však potomci neváží, tam škodí a rozmanitě trestají. Procházejí v noci hospodářství, objevujíce se v podobě trpasličí a pečují o blahobyt svých milých; účastní se také radostí i žalu jejich.5)

V noci prý Skřítek rád bouřil a rušil domácí, běhal z kouta do kouta, skákal po lavicích, drápal se na postel, funěl jako ježek; někde věřili, že tlačil domácí lidi jako »můra«. Jakmile se rozednilo, nebylo po něm ani památky — zmizel.

Byl-li v domácnosti spokojen, snášel prý pilně obilí a jiné věci. oznamoval noviny z celého kraje, ošetřoval dobytek, ba někdy vykonával i některé práce, ku př. tkal na stavu, zametal atd.6)

Byl-li však rozhněván, svítil mu z očí oheň; pak prý sházel krávy za žebřík a trýznil v noci koně. (Lískovice.J

Kde byl hospodář skrblík a Skřítkovi nepřál, zle si posloužil; zlostný bůžek hleděl mu všemožně škodili, ba někdy ho i zbavil života. V Da-lečině u Vojáků byl Skřítek, jehož se nemohli zbaviti. Celé noci je trápil; nejhůře však je pronásledoval v zimě, takže nešli raději ani spát. Měli ve službě pasáka — Honzu — který nenáviděl hospodáře pro jeho skrblictví. Toho si vybral Skřítek za nástroj a poradil mu, aby přiměl hospodáře k stěhování; slíbil mu, dokáže-li to, že mu zaopatří potom lehké živobytí. Hospodář se dal přemluviti, koupil v sousední vesnici chalupu a počal se stěhovati. Na poslední vůz, kde byla naložena sláma, schoval se Skřítek V lese je potkal nějaký člověk a Skřítek naň volal: >Strýčku, my se stěhujeme.« Sedlák, který se domníval, že se Skřítka zbaví, od-stěhuje-li se jinam — zůstal jako zkamenělý, ale Skřítek se chopil sám opratí a řídil koně k propasti. Když přijel na kraj rozsedliny, vzkřikl a koně sletěli s vozem do hlubiny. Hospodáře našli po delší době pod troskami vozu vedle zabitých dvou koní. Skřítek s Honzou se vrátili do starého domova a škodili dlouho sousedům. Nebylo-li co jísti, posedl