Předchozí 0325 Následující
str. 308

jeho otec; časem se stal velikým sobcem. — Na blízku mlýna v malé chaloupce roznemohla se stařena. Skřítkové jí pomáhali; jeden z nich šel do lesa pro léčivé byliny, a nejstarší se ubíral k mlynáři, aby vyžádal pokrmu na posilněnou pro nemocnou. Šimonův syn mu však odřekl, a když Skřítek znova prosil, vhodil ho mlynář do potoka. — Ale zle si posloužil. Skřítkové brzy po tom zmizeli a štěstí se odvrátilo od neužilého hospodáře, který schudl i s lidem v okolí.10)

Skřítek se zdržoval někdy u studánky. V Josefově, nedaleko pra-chárny, rozkládá se milé údolíčko, kde jsou dvě studánky. K těm prý jezdíval denně nějaký Králíček z Jaroměře. Čeledína nechal u povozu a sám kráčel k studánkám, vždy o 11Y2 hod. a zdržel se tam dopoledne. Lidem to bylo nápadno, zvláště proto, že hospodář ten v krátkém čase zbohatl. Říkalo se všeobecně, že má u studánek Skřítka, který mu pomáhá. Podezření to se zvětšilo, když Králíček náhle zemřel a po smrti prý celý zčernal.

0 Skřítku lesním11) bájeno, že prý lákal mladé dívky a když je přivábil do lesa, usmrtil je zrádně. Jednou šlo děvče do lesa na houby a zabralo se tak do hledání, že se nepoznamenalo křížem při zvonění klekám a tím upadlo v moc lesního Skřítka. — Pojednou spatřila dívka veliké množství hub, čím dále do lesa, tím krásnějších. Vybírala jen nejpěknější a zašla hluboko do hvozdu, kde ji Skřítek uchvátil a usmrtil. Ráno nalezli zarmoucení rodiče kusy oděvu, zavěšené na roští; po stopě té došli k hlubokému bahnu, kam zlomyslný bůžek dívku vhodil.12)

V Bydžovsku kladou staří »hubaři«, jdouce na houby, první tři nalezené hřiby v podobě trojúhelníku na pařez, jako oběť lesnímu Skřítku, a šeptají při tom: »S tvou pomocí, lesní moci, ať je mně to ku pomoci!« Kdyby tak neučinili, nedal by jim prý lesní Skřítek nalézti ani jediné houby a pronásledoval by je. — Zvláště prý se zlobí na toho, kdo obětované hřiby s pařezu odnese. O podobě Skřítka lesního není nic známo; jest neviditelný. (Nový Bydžov.)

Ke Skřítkům patří Postelníček n. Postelnička, též Koutní cek zvaný. V Bydžovsku bájilo se o něm, že má sídlo své v posteli a že vyhání děti, které dlouho spávají. Dětem, které si lehly večer bez. modlitby, nedá v noci pokoje.

V Staré Páce a okolí se bájí o Skřítkovi, který bydlí v posteli. Je-li v slamníku sláma, v níž zůstalo nějaké zrnko obilní, nemožno dobře spáti. Postelníček vyjídá zbylá zrnka a znepokojuje spícího tím, že ho šimrá slámou na patě.

V Bydžovsku se mluví také o Skřítcích polních, kteří hleděli hospodáři zničiti úrodu polní. Povstanou prý z vejce, jež snesla černá sle-


10) P. J. Fišer: Povídky a pověsti ze Šumavy. O Šimoiiově mlýně, strana 101—102.
11) Dr. H. Máchal píše: U Slovanů přeneseno slovo Škrat (bezpochyby z německého) na domácího bůžka a jen zřídka se vyškytá v Čechách význam, jeho původní — jako lesní Skřítek. (Nákres slov. bájesloví, str. 106.)
12) J. Hrdý: Zábavné čtení, str. 78.

Předchozí   Následující